Článek
„Fakticky to nic není, ale jde taky o takové zadostiučinění, že hraju dlouho a držím se. Ve Znojmě to oznámili na kostce a pak jsme měli v pondělí s klukama v šatně svačinku,“ vrací se třiačtyřicetiletý brněnský útočník k milníku, který mu trochu pokazila prohra 2:7.
Benýšek ale už porážek i výher zažil mraky, vždyť v soutěži kroutí dvacátou sezonu.
„Je to pro mě čím dál náročnější, hokej se zrychluje a druhá liga je pořád kvalitnější. Hokej mám ale rád a moje zaměstnání není až tak náročné. Dělám kancelářskou práci v logistice a dá se to skloubit. Když hrajeme zápas ve středu, beru si půldenní dovolenou a vždy si před utkáním lehnu,“ povídá brněnský forvard.
Veterán Techniky ale přiznává, že kariéra hokejisty ve druhé lize se dá dlouhodobě těžce skloubit s rodinou.
„Jsem navyklý, že po práci jdu na trénink a potom domů. Rodina není nějak šťastná. Ráno odejdu a vracím se večer. Mám syna, předchozí partnerka mě v hokeji hodně podporovala, ale už jsme se rozešli. S další přítelkyní to pak nedopadlo, protože to nedávala,“ přiznává Benýšek.
Drtivou část kariéry spojil s Technikou Brno, epizodně ale oblékl také dresy Hodonína nebo Velké Bíteše. Jeho osudovou štací je rovněž Kometa Brno, kam zamířil ještě ve školních letech.
V Kometě zažil temné období klubu, kdy slavná značka v ročníku 2002/2003 jedinkrát ve své historii hrála druhou ligu. Benýškovi tehdy bylo dvacet, a v brněnském klubu strávil svou první sezonu mezi dospělými.
Následně pak v dalším ročníku dostal v Kometě i svou jedinou příležitost v první lize poté, co brněnský klub odkoupil licenci od Žďáru nad Sázavou a vrátil se o patro výš.
„Vzpomínám na toto období dobře, i když to tehdejší majitelé moc nezvládali a Kometa nebyla v dobré kondici. Aspoň jsem nakoukl do vyšší soutěže,“ ohlíží se na začátek své kariéry Benýšek.
Sezonu, v níž okusil první ligu, ale dohrál o patro níž ve Vyškově a výš už se nikdy nevrátil. „Žádná šance už se nenaskytla, nikdo mě nikdy nekontaktoval. Ale byl jsem tak spokojený. Bylo lepší hrát druhou ligu a přivydělávat si, než hrát jako profesionál první ligu a živořit,“ podotýká Benýšek a pokračuje. „V pozdějším věku už mně možná bylo líto, že jsem si nezahrál výš, ale takto se tím nezaobírám,“ přesvědčuje.
Ve druhé lize je známý pro svou bouřlivou povahu, soupeřům se dokáže dostat pod kůži. „Vím, že mě většina soupeřů neměla moc ráda, ale už jsem klidnější než dřív. Pokud mě ale někdo naštve, dokážu to dát soupeřům pocítit,“ usmívá se Benýšek.
Ve svých letech přistupuje zodpovědněji také k přípravě. „Člověk si postupem času uvědomí, že cviky dělá pro sebe, a ne pro někoho jiného. Snažím se je dělat poctivě a v létě makat navíc, abych udržel krok,“ přiznává Benýšek.
V této sezoně zažívá s Technikou záchranářské starosti. Brněnský celek je v druholigové tabulce poslední, což v současném systému znamená automaticky sestup do krajské ligy. „Moc se nám nedaří, zatím tlak tolik necítíme, ale snažíme se pracovat, aby to dopadlo dobře,“ zdůrazňuje Benýšek.
Hokej hodlá brněnský veterán hrát i dál. „Chtěl bych ještě vydržet, zdravotně je všechno v pořádku, sem tam mě bolí zápěstí z opotřebení, ale jinak je všechno ok,“ uzavírá Benýšek.
