Hlavní obsah

Jyväskylä zkouší každého soupeře uhonit, to mi sedí, pochvaluje si Hubáček

Po pouhých šesti dnech v dresu Jyväskylä se útočník Petr Hubáček zase vrátil domů. Krátce po jeho přesunu z Brna do finského klubu přišla reprezentační pauza a dvaatřicetiletý hokejista na své třízápasové představení v lize světových šampiónů naváže zase až v závěru roku.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Petr Hubáček na srazu národního týmu

Článek

Jaké jsou vaše první dojmy z nového působiště?

Snad mohu přiznat, že jsem nadšený. Nebyl jsem v Jyväskylä ani týden, ale připadá mi to, jako kdybych tam strávil už tři měsíce. První dojem z klubu, kluků v týmu i z lidí okolo je opravdu velmi dobrý.

Neměl jste potíže naskočit v rozehrané sezóně do cizího týmu?

Upeklo se to strašně rychle a nebyl čas nad tím nijak přemýšlet. Přijel jsem, byl trénink a hned další den už můj první zápas. Ještě před cestou jsem otevřel webové stránky klubu, ale byly celé ve finštině, tak jsem je zase rychle zavřel, protože jsem rozuměl kulový. Co jsem pak ale mluvil s trenérem i manažerem, tak měli jasno, proč mě tam berou a na jakou pozici.

Nemusel jste se tedy mužstvu přizpůsobovat?

Neobjevím nic převratného, když řeknu, že finský hokej je rychlejší a styl Jyväskylä je to celé ještě na druhou. Do každého zápasu jde s tím, že soupeře uhoní. Sází na neustálé napadání, její největší síla je ve výrazné aktivitě po celém hřišti.

To by vám při vašich bruslařských schopnostech přece mělo sedět...

Taky že jo. Řekl bych, že typově hokejem do týmu zapadám. Mám rád hokej v pohybu, a čím víc se bruslí, tím víc mě to drží v zápase. Hrálo se mi tam zatím hodně dobře, už jsem si připsal i dvě gólové přihrávky a myslím, že bych já mohl sedět mančaftu a on zase mně.

Už jste se stihl v Jyväskylä i zabydlet?

Zatím vůbec ne. Bydlel jsem na hotelu, a protože už bylo jasné, že pojedu na reprezentační sraz, bral jsem si jen věci na těch pár dní: dvoje džíny, dvě mikiny a tři trika. Teď byl prvotní hokej, ostatní vyřeším pak. Do Finska se vracím 25. prosince, protože liga se hraje až po Vánocích, ale pak už tam budu čtyři měsíce v kuse, takže po návratu z Moskvy musím doma všechno nachytat, abych se mohl normálně přestěhovat.

Rodina bude ve Finsku s vámi?

Ve zbytku sezóny ji čeká pendlování mezi Českem a Finskem, protože dcera chodí už do druhé třídy, ale myslím, že v tom nebude problém. Dobré zázemí je zaručené, snad to všichni zvládneme.

Nebál jste se přece jen, jak váš bleskový odchod z Brna přijmou fanoušci Komety?

Viděl jsem i cítil, že mě vždycky měli rádi. Podporu od nich jsem měl obrovskou a jsem i moc rád, že můj odchod vzali v dobrém. Alespoň co se ke mně doneslo...

Sám jste ale mluvil o tom, že jste si na sebe v rodném městě vytvářel možná až moc velký tlak. Uleví se vám tedy ve Finsku?

Od cizinců jsou vždy velká očekávání, ale pro mne ve Finsku asi přichází v dobrém slova smyslu oproštění se od tlaku, který v Brně poznává asi každý sportovec. Lidé se tam k vám totiž chovají jako k vlastnímu. Je sice to hezký, ale hodně se to i promítá do psychiky. Já tam navíc vyrostl a někdy mi to přišlo, jako bych měl ve městě padesát tisíc bráchů. Ve Finsku spoustu věcí mohu pustit z hlavy. Odmakám zápas a trénink a dál mohu mít už svůj osobní život, který tam nikoho nezajímá.

Reklama

Související témata: