Článek
Vážíte si takové mety?
Je to pěkné číslo. Když jsem před osmi lety do Třince přicházel, ani jsem si nedokázal představit, že vydržím tak dlouho. Jsem za to vděčný celé organizaci a spoluhráčům. Je neuvěřitelné, jaké obrovské úspěchy jsme posbírali. Tři mistrovské tituly si nikdo z nás nedokázal představit, někdo to možná docení až s odstupem času. Je radost hrát v Třinci.
Máte o to větší radost, že jste 500. zápas odehrál na ledě mateřského Kladna?
Říkal jsem si, že líp už to vyjít nemohlo. Fakt super! Manželka sice zůstala doma se synem, na hokej v Kladně ale přišla rodina z mé strany i z té manželčiny. Každý žijeme na druhém konci republiky, nemáme moc času se vídat, takže jsem rád za tuhle šanci se vidět.
Schoval jste si něco na památku?
Ne, vůbec jsem to neřešil. Uvidíme, jak se k tomu postaví vedení, jestli mi třeba nechají něco udělat. Ale mě spíš těší, že načínám v Třinci už devátou sezonu v řadě. Nároky tu jsou obrovské a za ty roky se kolem mě prostřídalo obrovské množství spoluhráčů. Já ale vydržel, čehož si cením. Snad odvádím dobrou práci, moje výkonnostní křivka je furt stejná a vedení je se mnou spokojené. Hlavně ale musím zůstat pokorný.
Zleva Tomáš Plekanec z Kladna a brankář Třince Marek Mazanec.
Ve čtvrtek v Kladně jste strávil na ledě rovných 27 minut, nejvíc z Třineckých. Stál vás obrat z 0:1 na 2:1 hodně sil?
Jsme spokojení s vítězstvím, ale s předvedenou hrou úplně ne. Půlku zápasu jsme se hledali a můžeme být rádi, že Kladno nevyužili své šance a neodskočilo do většího brankového rozdílu, protože bylo lepší. Po druhé třetině jsme si k tomu něco řekli a tu třetí jsme začali hrát úplně jinak. Cenná výhra, protože Kladno je ne náhodou nahoře v tabulce. Z Kladna se budou vozit body těžce.
Oddechl jste si po obratu ve skóre o to víc, že jediný gól Kladna padl po vaší chybě při přesilovce?
Na modré čáře mi odskočil puk a pak už bylo všechno špatně. Ten gól jde na můj vrub, ale jsem rád, že nás to nepoložilo.
Zleva Patrik Hrehorčák z Třince a Adam Brodecki z Kladna.
Po úvodních čtyřech prohrách jste zapsali druhé vítězství v řadě. Je úřadující mistr z nejhoršího venku?
Ani při porážkách to z naší strany nebylo katastrofální, akorát nám to tam nepadalo. Teď máme výhry z Brna a Kladna, pořád ale je na čem pracovat. Hra není optimální, když ale budeme plnit taktiku a hrát obětavě, budeme úspěšní. Zůstáváme ale pokorní.
Čekali jste, že po relativně velké letní přestavbě kádru i trenérů nemusí vše od začátku šlapat tak, jak jste byli z minulých sezon zvyklí?
Všichni v létě řešili, jak budeme na začátku sezony vypadat bez Vency (Varadi), jestli nám to půjde. Po nepříliš vydařené přípravě nám lidi na startu ligy nevěřili. Ale semkli jsme se a řekli si, že hokej hrát umíme. Ono je fakt jen otázkou času, než si to sedne a otočí se to. Výkony mají stoupající tendenci a my víme, jak vyhrávat zápasy. Umíme to.
I vy, jako jeden ze zkušených borů, jste si vzal slovo, když se kupily prohry?
Jo, dali jsme si mítink a řekli jsme si, že takhle to dál nejde. Že se musíme vrátit k tomu, co nás zdobilo poslední sezony. K bojovnosti a obětavosti. Víme, že dva tři góly dáme, takže když dostaneme jen jeden dva, máme velkou šanci vyhrát.
Brankář Třince Marek Mazanec.
Jak se vám líbí zrekonstruovaný kladenský stadion, na němž jste zažil hokejové začátky?
Krásně ho opravili. Stadion jde s dobou a fanoušci i hráči na něm budou mít větší komfort. Jsem rád, že se do toho takhle kouslo. I když kluci museli hrát celou minulou sezonu v Chomutově, stálo to za to.
Přepadne vás nostalgie, když se do Kladna vrátíte jako soupeř?
Samozřejmě. Třinec je od Kladna strašně daleko, takže během sezony se domů prakticky nedostanu. I proto je pro mě hrát v Kladně svátkem a hned se mi vybavují vzpomínky, jak jsem tu hrál.
