Článek
Jak složité bude navázat na nečekaný zisk bronzových medailí?
Zopakovat takový úspěch bude ještě těžší. Ale minulou sezonu už neřešíme, hlavami jsme na startu dalšího ročníku. Konkrétní cíle si nedáváme. Do každého zápasu půjdeme naplno a uvidíme, kam nás to dovede. Já už se moc těším. Letní příprava už byla dlouhá. Běhání a kondici asi nikdo nemá rád, při tom dost trpím. Naopak posilovna mi tolik nevadí. Ale už chci konečně zápasy.
Když si zavzpomínáte na předchozí ročník, jaký moment se vám vybaví?
Největší zážitek byl asi krásný gól v prodloužení na ledě Hradce. Ale odnesl jsem si spoustu zážitků a zkušeností. Byla to moje první sezona mezi dospělými a hned takhle úspěšná. Přitom přechodu z juniorky jsem se celkem bál. Pomohlo mi, že jsem mohl odehrát devět zápasů v Sokolově. Nabral jsem nějaké sebevědomí a do extraligy jsem vletěl. Od trenérů jsem cítil velkou důvěru a mohl jsem si na ledě dovolit dost věcí.
Hradec Králové - Karlovy Vary 2:3 pp (61. Kočí)Video: Tipsport Extraliga / BPA
Co vám říkal trenér Pavel Patera s asistentem Davidem Moravcem, jenž má na starost beky?
Z obou trenérů jde přirozený respekt. Jakmile nám něco poradí, vezmeme si to k srdci. Pan Moravec mi moc pomohl. A těší mě, jaký prostor jsem od něj dostal.
Navíc jste ukázal i své ofenzivní choutky.
Rád podporuju útok. Zkouším to na tréninku a pak si to přenáším do zápasu. Cítím se v tom dobře, baví mě hrát na puku a pomáhat útočníkům. Někdy je těžké najít správný moment, kdy se vydat dopředu, ale myslím, že to zvládám dobře vyhodnotit.
A jak pracujete s psychikou ve chvílích, kdy se něco nepovede?
Pro hokej mám dobrou hlavu. Jsem absolutní flegmoš. Chyby neřeším, jedu dál a nevracím se k nim. Maximálně až po zápase. Hraju, jako kdyby se nic nestalo. V tom mám velkou výhodu, protože mám pořád čistou hlavu. Tohle jsem se učit nemusel, měl jsem to už odmala. Když už jsem byl někdy nervózní, hned při prvním střídání ze mě všechno spadlo.
Energie se nebojí dát mladým hráčům klíčové role, dalším příkladem je i o čtyři roky mladší Petr Tomek. Nevadilo vám, že jste zůstal v jeho stínu?
Vůbec. Pegas měl výbornou sezonu. Vletěl do extraligy a napadalo mu to tam. I když do něj všichni šli a není moc vysoký, o to víc je chytrý a dokáže si poradit s každou situací. Neskutečný hráč, má v sobě obrovský potenciál.
Obránce Karlových Varů Matteo Kočí.
V čem pro vás byl přechod z kanadské juniorské WHL do extraligy nejsložitější?
Hráči jsou tu zkušení. Mají přehled a vidí hru trochu jinak. Šikovně posouvají puky a jsou silnější. Ale přišlo mi, že jsem se adaptoval celkem rychle. Pomohli mi spoluhráči, protože jsme drželi jednu partu. Hodně rad k srdci jsem si vzal hlavně od Jirky Černocha, Davida Šťastného nebo Ondry Beránka. A dost mi toho poradil i Dominik Frodl.
Jaká je při zápase komunikace s brankářem? O Frodlovi je známo, že je hodně hlasitý.
To je pravda. Na obránce pořád řve. Ale v dobrém. Vždycky nás upozorní, když máme někoho za zády. Taky poradí, kam můžeme puk posunout nebo kterého protihráče máme obsadit, když je v obranném pásmu zmatek. Hodně nám pomáhá. Třeba v kanadské juniorce gólmani vůbec nemluvili, ale tady se to po nich dost chce.
Defenziva týmu prošla v létě velkou obměnou, přišli hned čtyři zahraniční hráči. Co na ně říkáte?
Všichni jsou zkušení. Jsem za to rád, protože se od nich můžu dost naučit. Do našeho konceptu i do kabiny zapadli výborně. Musíme teď víc mluvit anglicky, ale s tím já problém nemám.
Angličtinu jste vypiloval během dvou let v Kanadě v celku Kamloops Blazers. Co jste si z této štace odnesl?
Bydlel jsem v rodině s cizími lidmi, musel jsem si zvyknout na nové prostředí. Ale byla to super zkušenost. První zápas v sezoně a na juniorský zápas přišlo 6000 lidí. To jsem v Česku opravdu nikdy nezažil. Město hokejem žilo.
Do zámořských juniorek stále odchází zástupy českých mladíků. Je to podle vás správná volba?
Taky jsem měl možnost zůstat ve Varech, ale pro mě byl vždycky sen zahrát si kanadskou juniorku. Chtěl jsem tam jít. Vyspěl jsem tam osobně i hokejově, takže jsem moc rád, že jsem zámoří zkusil.
Draft do NHL vás ale minul. Mrzí vás to zpětně?
Takhle nad tím nepřemýšlím. Vzpomínám si, co mi jednou v Karlových Varech řekl pan trenér Tomáš Andrýs: „Jestli se někdy máš dostat do NHL, tak je jedno, jestli jsi draftovaný. Cestu si tam vykopeš.“ Touhle radou se řídím. Jestli někdy mám být v NHL, tak ta šance přijde. A jestli ne, tak ne. Každopádně pro to udělám maximum.
