Článek
„Sparta hledala zkušeného obránce do své poměrně mladé obrany. Já jsem zase hledal tým, kde bych hrál, takže nabídka přišla v pravý čas. Myslím, že do týmu zkušenostmi zapadnu a můžu mu pomoci," říká Michálek v rozhovoru pro sparťanské klubové stránky.
Přestože se mu myšlenky na zanechání hráčské kariéry nejednou dostávaly do hlavy, nakonec se je rozhodl zavrhnout. „Nejsem ještě tak starý, abych musel končit, v rozhodování hraje vždy velkou roli také rodina. Důvodem pro pokračovaní bylo to, že mám hokej prostě rád," přiznává Michálek s tím, že velkým lákadlem pro něj je i zimní olympiáda.
Pod pěti kruhy startoval už v roce 2010 ve Vancouveru i o čtyři roky později v Soči a moc rád by si to zopakoval i příští rok v Pchjongčchangu. „Chci o tuhle šanci zabojovat a udělat pro to všechno. Je to velká motivace, a kdyby se to podařilo, bude to paráda. Ale musím hrát a podávat dobré výkony, rozhodně to není tak, že bych měl něco jistého," uvědomuje si účastník loňského Světového poháru a majitel stříbra a bronzu z mistrovství světa.
Reprezentace? Myslel jsem, že už je za mnou...
„Abych řekl pravdu, po Světovém poháru jsem si myslel, že už je (národní tým) za mnou. Ale když je teď možnost zabojovat o olympiádu... Reprezentovat pro mě vždycky byla velká čest. Jako malí kluci jsme s bráchou (Milanem, rovněž vrcholovým hokejistou) koukali na všechny zápasy nároďáku a pro mě byl vždy velký sen si za něj zahrát," říká starší z bratrské dvojice Michálků, který pětkrát startoval na světovém šampionátu.
Když se odchovanci jindřichohradeckého hokeje v nedávných dnech ozvala Sparta s nabídkou, dlouho neváhal. „Její jednání bylo super v tom, že měla velký zájem a dokázala splnit požadavky, které jsem měl. To pro mě moc znamenalo a věděl jsem, že mě opravdu chtějí, takže jsem už nic jiného nehledal. Myslím, že je to ta nejlepší možnost, která mě mohla potkat," těší zadáka, jenž v NHL odehrál 810 zápasů za Minnesotu, Phoenix resp. Arizonu, Pittsburgh a St. Louis.
Domácí extraligu ale okusí vůbec poprvé. „Moc nevím, co od ní očekávat. Mám plno zkušeností z různých soutěží, ale v extralize žádnou. Z Česka jsem odešel v sedmnácti letech a od té doby jsem tam kromě nároďáku nehrál. Takže jsem na to sám zvědavý, jaké to bude. Jdu do nového," uvědomuje si Michálek, jenž kvituje, že oproti NHL mu ubyde cestování.
V Praze zatím bez rodiny
Spoluhráčům ve Spartě chce hlavně předat své zkušenosti. „Chci svým přístupem pomoci mladým a ukázat jim cestu do budoucna, co to obnáší. Až odehraju pár zápasů, tak se podle toho, jak se mi bude dařit, uvidí všechno ostatní. Na osobní statistiky koukat nebudu, to jsem nedělal nikdy během své kariéry. Udělám všechno pro to, aby byl úspěšný tým jako celek, to je pro mě nejdůležitější," tvrdí.
Ve Phoenixu, kde trávil poslední měsíce, se snažil udržovat, aby nevypadl z tréninku. „Jenže hokej tam není tak populární, takže možností chodit na led zase tolik nebylo. Ale pořád jsem chodil alespoň dvakrát nebo třikrát týdně. Ale chybí mi samozřejmě trénink s týmem, takže až přiletím, budu určitě potřebovat potrénovat se spoluhráči, abych se do toho dostal," ví Michálek, který by se ke sparťanskému týmu měl připojit v úterý.
V Praze zatím bude bez rodiny. „Mám už děti ve škole a není možné, aby najednou zničehonic odjely pryč. Takže s manželkou zůstávají. A jsme domluveni, že by rodina na pár týdnů před Vánoci přiletěla, Vánoce a Nový rok strávíme spolu. Bez toho, aby s tím manželka souhlasila a chápala to, bych nikdy nemohl odjet. Nebude to pro ni jednoduché, manželky hokejistů to ostatně v tomto ohledu nemají s nimi jednoduché nikdy. Má můj velký obdiv, že si tohle bere na sebe. A nebude to jednoduché ani pro mě, rodina je u mě na prvním místě," uzavírá Michálek.
