Hlavní obsah

Nemyslel jsem si, že bude po premiéře v dresu Olomouce tak skleslý, přiznal Petrovický

2:46
2:46

Chcete-li článek poslouchat, přihlaste se

Do Olomouce přišel před sezonou z Liberce. Extraligovou premiéru v dresu tamních Kohoutů si ale slovenský hokejový reprezentant, vnuk Vladimíra Vůjtka, Rayen Petrovický (23) odbyl kvůli zraněné ruce až ve 34. kole na domácím ledě v duelu s Vítkovicemi. A pořádně mu zhořkla, byť herně nepropadl. Jeho tým však dostal výprask 0:6.

Přihlaste se a sledujte exkluzivní videa z Tipsport extraligy
Přihlásit se

SESTŘIH: HC Olomouc vs. HC Vítkovice Ridera 0:6Video: Tipsport Extraliga / BPA

Článek

Jak probíhal váš postupný návrat na led?

Bylo to dlouhé čekání a tedy náročné. Těšil jsem se, kdy konečně naskočím. Samozřejmě jsem doufal, že první zápas bude jiný. Přál jsem si výhru. Bohužel dnes jsme to nezvládli.

Foto: Profimedia.cz

Rayen Petrovický v dresu slovenského nároďáku

Výsledek je stejně jako předchozí debakl se Spartou (2:7) pro vás krutý. V čem byl problém?

Potíže jsme měli především v defenzivní činnosti, a to v prostoru před bránou. Tam se musíme zlepšit, aby nepřicházely dorážky a z nich góly. Šance jsme si vypracovali také, hlavně z brejků. Mohlo to skončit všelijak. Neproměnili jsme je však, zatímco soupeř ano.

Jak pro vás bylo těžké vrátit se na led i s ohledem na to, že jste naskočil do nového týmu a musel jste si zvykat na jiný herní systém?

Jednoduché to nebylo. Snažil jsem se ale v období, kdy jsem nemohl hrát, všechno vysledovat, dostat do hlavy. Mám pocit, že jsem to celkem zvládl. Chyby tam nějaké byly, to je jasné. Po více než tříměsíční pauze jsem však nemohl čekat, že můj výkon bude stoprocentní. Jak už jsem ale řekl, nemyslel jsem si, že tu teď budu sklesle stát. Věřil jsem v lepší výsledek, výkon i tři body.

Proč vaše léčení trvalo tak dlouho?

Pět týdnů jsem měl na ruce dlahu. Potom jsem s ní začal pomalu a opatrně hýbat, rehabilitovat. To trvalo zhruba stejně dlouho. Pak jsem teprve postupně, tři týdny, nabíral do ruky ztracenou sílu. Nebylo to vůbec příjemné. Teď ji ale mám zpátky, ruka drží a snad to tak zůstane i do budoucna.

Jak jste k tomu zranění vlastně přišel? Na tréninku?

Nedokážu říct. Problémy začaly asi v polovině přípravy. S lékařem jsme to řešili. Dostával jsem injekce a další terapie, ale nepomáhalo to. Musel jsem proto na operaci.

Dva zápasy jste již stihl odehrát za prvoligový Přerov, teď už i první extraligový. Cítíte ještě nějaké limity, nebo jste stoprocentně v pořádku?

Teď už je to jen o hlavě. V zápasech to z ní musím vytěsnit. Jednou už jsem se s něčím podobným, jen ne v takovém rozsahu, potýkal, stále jsem na to myslel a na ledě to pak nebylo dobré. Duely v první lize mě ale utvrdily, že to jde zvládnout, a dnes to bylo podobné. Nemusím se bát, bude to ok.

Související témata: