Tisícovka pro Růžičku. Tachometr už má něco najeto, ale dostal jsem nejlepší dárek, říká

Na kontě má sedm mistrovských titulů, ale cílí na další. V průběhu vyřazovací části už se stihl stát nejproduktivnějším hráčem v historii play off extraligy. Včera v Hradci Králové mu do portfolia naskočil další milník. Růžička odehrál svůj 1000. zápas v extralize, což se před ním povedlo jen 24 vyvoleným. Naposledy před dvěma lety obránci Michalu Gulašimu.

„Ten tachometr už má něco najeto, ale cítím se skvěle. Vyhráli jsme, což je ten nejlepší dárek, který jsem si přál. Mám velkou radost,“ usmíval se Růžička po postupu mezi top čtyřku probíhající sezony.

Pátý duel na ledě Hradce Králové ale prožil v trochu netradiční roli. V první třetině chodil na led pravidelně, ale od 34. minuty jej v sestavě pravidelně vystřídal Vladimír Dravecký. Růžička sice zůstal ve výstroji, ale zbylý čas strávil už jen na obou koncích střídačky. Sem tam si plácl se spoluhráči, nebo klábosil s náhradním brankářem Ondřejem Kacetlem.

Na led se vrhl až v 85. minutě, kdy Miloš Roman rozhodl o třineckém postupu. „Byly to nervy. Po hradeckém vyrovnání jsme se potřebovali trochu uklidnit a začít hrát svoji hru. Zůstali jsme pozitivně naladění, máme zkušenosti z minulých let,“ popisoval Růžička.

„Legenda. Jsem rád, že můžu být součástí toho, co ve své kariéře dokázal. Že jsem mohl aspoň pár zápasů po jeho boku nastoupit,“ rozplýval se po postupu autor rozhodující trefy Roman.

Na vyléčení šrámů mají Oceláři i Růžička čas navíc. Semifinále totiž začíná až příští pátek. „Nečekali jsme lehkou sérii. Hrálo se pět zápasů, ale všechny byly vyrovnané. Dny odpočinku navíc určitě pomůžou,“ je přesvědčen Růžička, který by s Třincem mohl dosáhnout na osmý titul, čímž by vyrovnal rekordmana Ondřeje Kratěnu.