Článek
6. finále: Třinec - Pardubice
„Myslím, že jsme hráli výborně, nebál bych se říct, že jsme dneska byli lepší, ale dostali jsme některé takové nešťastné góly. To štěstí přálo tentokrát více Pardubicím,“ litoval 35letý gólman, který v základní části extraligy odchytal pouhých šestnáct zápasů a také do extraligového play off šel za Markem Mazancem jako třinecká dvojka.
Poprvé naskočil v semifinále proti Karlovým Varům, kde pomohl ke dvěma vítězstvím ve druhém a třetím utkání, postup do finále ale Třinec slavil v bráně s Mazancem. Od druhého finále už ale ocelářské brankoviště patřilo výhradně jemu.
Devět gólů v šestém zápase, který může rozhodnout o zisku titulu, se asi úplně nečekalo. Čím to bylo?
Obrovskou silou těch týmů a hráčů. Dneska to padalo na obě strany, Pardubicím bylo asi přáno více, proto zvítězily. Bylo to ale vyrovnané utkání a je to smůla.
Co vám blesklo hlavou, když se na vás v první minutě prodloužení hnali nejproduktivnější hráči play off Lukáš Sedlák s Romanem Červenkou?
Abych to stihl. Sehráli to dobře, rychle a trefil to (Červenka) k tyčce. Snažil jsem se tam rychle přesunout, ale až k ní jsem to nestihl. Pěkná souhra.
Ondřej Kacetl inkasuje v šestém finále.
Většinu sezony i play off odchytal Marek Mazanec, ale ve finále padla trenérská volba na vás. Jak jste to prožíval? Bylo to složité?
Mazi měl perfektní sezonu, chytal výborně a celý rok nás držel. Já si musel na šanci počkat, několikrát i přes Frýdek-Místek, když jsem si potřeboval zachytat, abych vůbec měl nějaké zápasy. Moc jsem toho nedochytal a nebyla to pro mě jednoduchá sezona. Teď to přišlo na mě, musel jsem být nachystaný, ale kluci mi pomohli, abych to zvládl. Myslím, že jsme to odehráli dobře, škoda dnešního zápasu. Ale asi to tak mělo být.
Třinecká sezona nebyla z nejpovedenějších, v prosinci se měnil i trenér, dá se touto optikou finále brát jako úspěch?
Extraliga je extrémně vyrovnaná. I v předkole šlo vidět, že týmy ze spodních příček potrápily nebo dokonce vyřadily ty nahoře. Byli jsme rádi, že jsme se do play off dokopali a pak jsme postupně došli až do finále. Teď to bolí, jsme obrovsky zklamaní, ale kdyby nám někdo v půlce sezony nebo ve chvíli, kdy jsme byli dole, řekl, že budeme hrát finále, tak bychom byli šťastní. Ale dneska to byla škoda. Ten tým makal, šel za tím a byly vidět ty zkušenosti, které má. Nevzdali jsme se ani když jsme v play off dvakrát prohrávali 1:4. Furt jsme věřili. To kouzlo, ta síla tady je…
Dokážete to kouzlo popsat?
To jádro je tady už dlouho hodně podobné. Pár hráčů se vymění a kluci, kteří přijdou, se musí tomu týmu trošku podvolit. Když pochopí, jakou mají zastat roli a nechtějí být egoisti, tak je tým vezme a dokážeme mít společně obrovskou sílu. Ta parta, která tady je, dokáže i ve zdánlivě ztracených zápasech rubat a jít si za tím úspěchem. A když jsme na to dobře připraveni, tak se to k nám i otočí.
