Hlavní obsah

Dal sbohem NHL a nelituje. Všechno je hlavně o hlavě, ví český reprezentant

Jan ŠkvorSport.cz

Po dvou letech strávených v NHL, v níž za Montreal, Washington a St. Louis jen 37 zápasů, se rozhodl, že lepší než pendlování mezi farmou a nejslavnější hokejovou soutěží světa bude se vrátit do Evropy. Osmadvacetiletý český obránce Jakub Jeřábek kývnul na nabídku Podolsku z KHL, v němž působil už sezonu před svým odchodem do zámoří. A této volby nelituje.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Obránce české hokejové reprezentace Jakub Jeřábek.

Článek

Cítíte, že šlo o rozumný krok?

Z hlediska vytížení na ledě a vlastně celkově po hokejové stránce si nemůžu na nic stěžovat. Kvůli tomu jsem se vracel, abych prostě hrál, abych byl důležitou součástí týmu. Vím, jakou mám roli, že jako cizinec musím být vidět, což mě žene dopředu. Pomáhá mi to a doufám, že je to na ledě vidět.

Na ledě strávíte skoro 23 minut na zápas. Stoupá tím sebedůvěra, když ve vás trenéři vidí jednoho z klíčových obránců týmu?

Samozřejmě to pomáhá ve všech ohledech. Odráží se to i v lepší náladě, každý den se těším na zimák. Ani necítím kdovíjak velkou únavu. Ba naopak se člověk někdy cítí míň unavený, čím víc hraje.

Podepisuje se na vašich dobrých výkonech i psychická pohoda?

Každý sportovec vám řekne, že je to hlavně o té hlavě.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Obránce Jakub Jeřábek během tréninku hokejové reprezentace v Praze.

Změnilo se něco v klubu za ty dva roky, co jste v něm nebyl?

Snad jen zázemí, samozřejmé k lepšímu. Je tam hodně kluků, se kterými jsem hrál už dřív. Pořád všichni bydlíme ve stejném komplexu, jehož součástí je i posilovna, bazén a vířivky. Je to příjemné, a i v osobním životě je všechno super.

Jak moc jste musel oprašovat ruštinu?

Nebylo to tak hrozné, protože i v Americe jste potkal dost ruských kluků, takže jsem měl čas ruštinu trénovat. Jenom jsem musel oprášit azbuku, ale už jsem v ní zase zpátky.

Podolsk je v tabulce Západní konference KHL třetí za CSKA Moskva a Petrohradem. Hlavně úvod soutěže, kdy jste vyhráli desetkrát v řadě, so podařil parádně, že?

Před sezonou jsem se bavil s Miro Aaltonenem (finským útočníkem Podolsku) a říkal mi, že náš tým by neměl být špatný. A ta šňůra výher na začátku sezony to jenom potvrdila. Od ní se teď všechno odvíjí. I když teď šla týmová forma trošku dolů, pořád jsme schopní nějaké zápasy dělat body. Je to příjemný začátek.

Jak velký podíl má na vašich výsledcích kapitán Alexandr Sjomin, dvojnásobný mistr světa a útočník mající na svém kontě 650 startů v NHL?

Vůbec se nemusíme bavit o tom, jaký je to hráč. Ne nadarmo je naším kapitánem. Připravuje spoustu šancí, dává góly. V kabině má navíc velké slovo.

Sjomin si drží průměr více než bodu na zápas Překvapuje vás, že je v pětatřiceti letech pořád tak dominantním hráčem, navíc když předminulou sezonu dobrovolně opustil KHL a šel hrát VHL (druhá nejvyšší soutěž v Rusku) do rodného Krasnojarsku, aby přitom stíhal na Sibiřské federální univerzitě studovat hutnictví?

Je typem hráče, okolo kterého se musí tým hodně točit. Vyhovuje mu to, a i proto mu to tak jde.

Vážíte si angažmá v Podolsku i z toho pohledu, že v klubu sídlícím na předměstí Moskvy nemáte tak náročné cestování, jako musí podstupovat třeba česká kolonie v Chabarovsku nebo Andrej Šustr v Kunlunu?

Je to výhoda. Kluci v Chabarovsku nebo Andrej to mají o hodně náročnější a musejí tomu přizpůsobit svůj režim. My jsme zatím byli na jednom dlouhém tripu, takže nějakou extra únavu necítím.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Jakub Jeřábek.

Do centra Moskvy se někdy dostanete?

Nechci říkat, že v Podolsku je nějaké extra vyžití, ale mám pro sebe a rodinu všechno, co potřebujeme.

Nyní jste se opět připojil k reprezentaci. Mrzelo vás, že jste v minulé sezoně vypadl z nominace pro MS jen týden před jeho začátkem?

Smutný jsem z toho byl jen chvíli. Vím totiž, že minulá sezona nebyla z mé strany taková. Po jejím konci jsem si vyčistil hlavu a nabral nové síly. Příští mistrovství ale ještě v hlavě nemám, pořád je to dost daleko. Ale teď jsem se zase těšil na kluky v reprezentaci, že zase zažiju tu atmosféru. A že si zase můžu zahrát za český nároďák.

Nepřemýšlel jste, že byste listopadový turnaj Karjala vynechal a přijel až na další akce?

Nároďáku se neříká ne!

Reklama

Související témata: