Hlavní obsah

Kdo už by měl zlomit prokletí domácích MS, když ne Kanada?

Jirka G. Novák (Québec)Sport.cz
16. 5. 2008 14:00

Pořádat hokejové mistrovství světa je především pro země s hokejovou tradicí otázkou prestiže. Mohou se opřít o slušnou diváckou účast, hostitel se zviditelní ve světě, a navíc mohou ještě dobře vydělat. Jen výsledky jim nikdo nezajistí a pro tým hostující země je oslava zlatých medailí na vlastní půdě už téměř čtvrtstoletí jen marným snem.

Článek

Domácí reprezentace vyhrála MS naposledy v Moskvě roku 1986 zásluhou tehdejšího Sovětského svazu. Jenže letos se hraje světový šampionát poprvé za stoletou historii Mezinárodní hokejové federace (IIHF) v Kanadě a fanoušci země javorového listu nemají pochyby o tom, kdo jediný může turnaj v Quebeku a Halifaxu vyhrát. Kanada je přece podle nich nejlepší a má ty nejlepší hráče. A navíc - hraje se přece doma... Na „výhodu“ domácího prostředí však za posledních 22 let dojela spousta mužstev.

Od roku 1986 dokonce pouze jednou hrál domácí tým ve finále. V roce 1995 Švédové v semifinále ve Stockholmu porazili Kanadu v prodloužení gólem Alfredssona a Finy brali ve finále už jen jako nezbytnou překážku za zlatem. Jenže tým s nejlepším útokem turnaje Lehtinen-Koivu-Peltonen a vedený švédským koučem Curtem Lindströmem jim překazil oslavy a po vítězství 4:1 slavil první a zatím poslední světový titul v historii.

Nejhorší ruský výsledek historie

V roce 2000 zval ruský trenér Alexander Jakušev do týmu pro MS v Petrohradě jednoho hvězdného krajana za druhým a získat zlato ve zbrusu nové aréně se bralo jako povinnost. Nesourodému celku plnému individualit však chyběl týmový duch a mužstvo s Burem, Jašinem, Kamenským, či Žamnovem prohrálo před vlastními fanoušky s USA a Švýcarskem a následně i s kdysi „porobenými národy“ z Lotyšska a Běloruska. Konečná jedenáctá příčka byla nejhorším výsledkem v ruské hokejové historii.

Hvězdy formátu Sala, Dahléna, Nylandera, nebo Näslunda zase nebyly nic platné Švédsku v roce 2002. O sedm let dříve museli doma trpce sledovat historické chvíle finského hokeje, tentokrát se na švédském území rozhodli k rozšíření seznamu mistrů světa Slováci. Domácí tým vyřadili v semifinále a v boji o zlato si poradili i s Ruskem.

Smutek v Praze

Především někdejší finálová porážka s Finy ležela Švédům ještě hodně dlouho v žaludku a když se konal šampionát na půdě jejich odvěkého rivala, neváhali jej pokořit. V roce 1997 je ve finálové skupině porazili 5:2 a o šest let později se v Helsinkách postarali o jeden z největších obratů světových šampionátů. Po polovině čtvrtfinále prohrávali i díky Selänneho hattricku 1:5. Švédové ale vstřelili pět branek v řadě, ten vítězný zaznamenal Axelsson pět minut před koncem.

O rok později znamenalo čtvrtfinále konečnou i pro české hostitele, když Jágr a spol. prohráli v moderní pražské Sazka Areně s týmem USA po samostatných nájezdech. Posledními tragédy domácího mistrovství světa se stali loni hokejisté Ruska. Až do semifinále procházeli turnajem v Moskvě bez porážky a s nejvíce nastřílenými góly. Nakonec je ale zaskočili houževnatí Finové a branka Mikka Koiva v prodloužení byla krutou ranou do srdce hrdého národa.

Když prohraje i Kanada, tak na tom asi něco bude...

Další šanci na vyvrácení mýtu o prokletí hostitelů má Kanada. V dosavadním průběhu 72. MS zatím neprohrála jediný zápas a její hráči okupují přední příčky všech statistik. IIHF uspořádala na svých oficiálních webových stránkách anketu, ve které téměř 40 procent hlasujících prokletí domácího turnaje věří. Dalších třicet procent čtenářů je tomu připraveno uvěřit, pokud neuspěje Kanada. Protože když doma nevyhraje ani kolébka hokeje, něco už na tom přece být musí...

Reklama

Sdílejte článek