Hlavní obsah

Kempný zažil v Americe kulturní šok. Lituje, že neposlechl mámu

Paříž

Patří mezi osm českých hokejistů, kterým začala sezóna už v létě na Světovém poháru v Torontu a končí až teď pařížským šampionátem. Obránce Michal Kempný mezitím prožil premiérový rok v NHL a hodně věcí tam pro něj bylo nových. Nejen po sportovní stránce, ale i v osobním životě.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Český obránce Michal Kempný

Článek

Za celou dobu se ale nemusel z nabitého kádru Chicaga stěhovat na farmu. „I to je třeba vizitka, že jsem snad odváděl dobrou práci," usměje se. I když zatím nemá novou smlouvu, nemuselo by jeho angažmá u Blackhawks končit. „Typově se jim snad hodím," doufá 26letý obránce, který dobře bruslí a nebojí se rozehrát puk ani vystřelit.

„Generální manažer Bowman říkal, že jsou se mnou spokojeni a chtějí, abych v klubu pokračoval. Věřím, že všechno dobře dopadne," uvažuje Kempný, jenž neměl problém přizpůsobit se jiným rozměrům kluziště i odlišnému systému hry v NHL.

Bydlel u jezera

Zvykal si za oceánem i na jiný styl života. „Bydlel jsem u jezera, docela stranou down townu, a na zimák to bylo asi dvacet minut jízdy autem, když jsem nechytil dopravní zácpu v centru," uvažuje. Když jel domů na reprezentační kemp před MS, tak byt vystěhoval.

„Všechny věci jsem si odvezl. Měl jsem takový menší byt, a pokud tam skutečně zůstanu, chtěl bych do většího, aby když někdo přijede na návštěvu, měl u mě větší pohodlí," plánuje.

Nejvzácnějším hostem byl Kempného otec. „Byl pozvaný na tzv. Father's trip, kdy se naši tátové prostě připojí k mužstvu a absolvují s ním celý program. Byli jsme takhle v Denveru a v Bostonu. Cestovali s námi v letadle, jedli a bydleli s námi v hotelu. To je věc, která se běžně nedělá, a snad mohl být táta na mě i pyšný," přibližuje.

Jiná životní úroveň a blázinec

Během sezóny uvítal v Chicagu i sestru s bratranci. „Jen mamce to z pracovních důvodů bohužel nevyšlo. Oba rodiče byli za mnou ale v Torontu na Světovém poháru a doufám, že to pro ně byl hezký zážitek. Třeba jim alespoň takhle vracím něco z toho, co pro mě obětovali," uvažuje z Hodonína pocházející Kempný, jenž v extralize oblékal dresy Slavie i Komety.

Ještě jako junior zkoušel hrát ve slovenské Skalici. Loňské přestěhování ze sibiřského Omsku do Chicaga pro něj bylo docela kulturním šokem. „Najednou úplně jiná životní úroveň, k tomu ten pravý americký blázinec. Lidi se tam snaží být neustále pozitivně naladění a pořád se vás někdo ptá, jak se máte," líčí.

S americkou adaptací mu pomáhal i český spoluhráč Michal Rozsíval. „Na začátku jsem vůbec nerozuměl, co trenéři říkají, a on mi překládal." Teď už mluví lépe, byť nad slůvkem plynule se pousměje. Česko-slovenská kolonie v Chicagu ho nenutila jazyk tolik pilovat.

S angličtinou jsem zápasil

„Angličtinu musím hodně zlepšit, to přiznávám na rovinu," říká a lituje, že si ve škole jako povinný jazyk vybral němčinu. „Přitom mamka mi radila, ať si vyberu angličtinu, jenže já ji neposlechl. Šel jsem do Chicaga jazykově úplně na nule a s angličtinou jsem tam dost zápasil."

Za ten rok v zámoří už asi většině vět rozumí, ale úplně dobře pořád ještě nemluví. „Ze začátku jsem měl učitele, aby do mě nacpal alespoň základy. Pak jsem si pořídil různé jazykové aplikace do telefonu, slovník nosím u sebe, ne vždy má ale člověk náladu se učit cizí řeč," přiznává Kempný, jemuž ve zlepšení angličtiny hodně pomáhá i sledování televize v USA. „Zajímal jsem se i během pobytu za oceánem o to, co se děje v Česku. V dobách internetu má člověk přehled, i když doma není. Táta mi dokonce přivezl české noviny."

Krajani pomohli

V Chicagu žijí i poměrně početné národnostní menšiny včetně silné české komunity. „Našel jsem v ní kamarády, kteří bydlí ve městě třeba už dvacet let. Když jsme se seznámili, tak mě s hodně věcmi pomohli a ukázali mi i spoustu zajímavých míst v Chicagu včetně těch, kde se dá dobře najíst," usmívá se Kempný, jenž se snaží nežít celou dobu jen v jisté hokejové bublině. „To je děsně náročný na psychiku, občas člověk potřebuje vypnout a jen posedět s přáteli. Rozhodně 24 hodin denně hokej v hlavě nenosím."

Čas na relax už si našel i během uplynulých dvou dnů volna v Paříži. „Nikdy předtím jsem tu nebyl, tak když se konečně udělalo hezky, dali jsme si s klukama venku kafe. Snažili jsme se trochu si vyčistit hlavu a došli jsme až k Eiffelovce. Když člověk zná tu věž jen z obrázků, pak ho na vlastní oči překvapí, jaké je to obrovské železné monstrum," líčí své dojmy. Nejnavštěvovanější město světa se Kempnému hodně líbí. „Romantika je to tady asi hlavně pro zamilované páry, ale jsem rád, že to tady můžu vidět," usměje se.

Reklama

Související témata: