Článek
Je to možná největší aféra v historii švýcarského sportu, která se i po konci šampionátu stále řeší. Fischer se měl s národním týmem rozloučit na domácím mistrovství, jenže nakonec byl odvolán těsně před ním poté, co se sám přiznal k falšování dokumentů před olympiádou v Pekingu 2022.
„Pokud jde o moje zdraví a moje tělo, hodně poslouchám svůj vnitřní pocit. To je můj kompas. Tomu věřím. Proto pro mě bylo jasné, že se nenechám očkovat,“ vysvětloval nyní v rozhovoru s Peterem Röthlisbergerem, bývalým novinářem deníků Blick a Weltwoche.
Bez očkování však neměl šanci odcestovat do Číny, aniž by to vinou povinné karantény výrazně nenarušilo přípravu reprezentace na turnaj pod pěti kruhy. „Uvědomil jsem si, že mám problém. Chtěl jsem jet s našimi kluky do Číny. Proto jsem se rozhodl koupit si certifikát,“ líčil.
„Z pozice reprezentačního trenéra to správné rozhodnutí nebylo. Tehdy jsem neměl do země vstupovat s falešným certifikátem. Ale odpovědnost vůči sobě samému a svému tělu vycházela z mého vnitřního přesvědčení,“ tvrdil.
Jeho prohřešek řešil soud už před třemi roky, Fischer vyfasoval pokutu 38 190 franků (přibližně jeden milion korun), do povědomí veřejnosti se ale informace o trenérově jednání nedostala. „Zpětně je člověk chytřejší. Měl jsem to téma zveřejnit už před rokem nebo dvěma. Ale chtěl jsem to udělat až ve chvíli, kdy už nebudu reprezentačním trenérem,“ podotkl.
Fischer si však pustil pusu na špacír na obědě s Pascalem Schmitzem, novinářem švýcarské televize SRF. Po konci natáčení se redaktorovi mimo záznam podrobně rozpovídal o tom, jak si před olympiádou koupil falešný dokument.
„Seděli jsme tam bez kamery a dvě hodiny jsme si povídali o různých věcech. Pak přišlo téma covidu. A tehdy jsem zmínil certifikát, protože jsem v tom neviděl žádné nebezpečí. Vědělo o tom více lidí. Pro mě už byl covid uzavřená kapitola. Věděl jsem, že to jednou zveřejním,“ vysvětloval.
Novinář stál před těžkým rozhodnutím, zda informaci, která mohla být ve veřejném zájmu, pustit ven. A nakonec ji po dohodě s vedením televize publikoval.
Švýcarský hokejový svaz v čele s prezidentem Ursem Kesslerem nejprve Fischera podržel s tím, že kouč odtrénuje i domácí šampionát. „Ale správní rada a další lidé si mysleli, že takhle to dál nejde. Rozjely se jiné dynamiky – tlak sponzorů a podobně. Celá situace se mediálně nafoukla. Svaz mě původně podporovat chtěl, jen nečekal, že příběh nabere tak obrovské rozměry. Pak zatáhli za záchrannou brzdu,“ vykládal Fischer.
Padesátiletý kouč se tak ze dne na den ocitl bez práce. U švýcarského týmu strávil celkem deset let, o domácí vrchol nakonec přišel. O služby rodáka ze Zugu projevil zájem ruský celek Lokomotiv Jaroslavl, šampion KHL se však s Fischerem nedomluvil kvůli financím.
Trenér si podle ruských a švýcarských médií údajně řekl o 160 milionů rublů (v přepočtu 46 milionů korun) za sezonu, což vedení klubu neakceptovalo. Nového zaměstnavatele tak Fischer stále hledá.
