Hlavní obsah

Pište si, co chcete. Hlavně když se mě soupeř bojí, vzkazuje Gudas kritikům

Kladno

Zatímco spoluhráči jsou rádi, že ho mají v týmu, soupeři už tolik nejásají. Český hokejový obránce Radko Gudas má důraznou hru v krvi, z žádného souboje neuhne, naopak je sám rád vyhledává. Letos v únoru ovšem někteří novináři i hráči NHL po jeho pár ostřejších zákrocích prohlašovali, že zadák Philadelphie jde občas až za hranu a počíná si zákeřně. „Kdyby to bylo před pěti lety, nikdo by neřekl ani slovo,“ říká Gudas v rozhovoru pro Sport.cz.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Obránce Philadelphie Radko Gudas.

Článek

Zaznamenal jste během sezóny tuto kritiku?

Je mi v podstatě úplně jedno, co kdo píše, hlavně když se mě tým soupeře bojí. Máme svobodu slova a každý si může říkat, co chce. Kdyby to bylo před pěti lety, nikdo by neřekl ani slovo.

Opravdu vás nemrzelo, když jste byl nařčen ze zákeřné hry?

Já to fakt neřeším. Spíš je to nepříjemný pro tátu s mámou, kteří to řeší víc než já. Ale oni vědí, co ve mně mají. Vědí, že jsem úplně normální člověk.

Říkáte jim proto, ať se takovými články nezatěžují a pouštějí je z hlavy?

Jasně. Táta (bývalý reprezentační obránce) si během své kariéry procházel něčím podobným, protože i on vyznával tvrdou hru.

O tom, že odvádíte dobrou práci, svědčí i nová čtyřletá smlouva, kterou jste po sezóně s Philadelphií podepsal...

Strašně moc mě to potěšilo. Flyers vědí, co ode mě můžou čekat, ať mě dají do jakékoliv obranné řady. Asi jsou se mnou spokojení. Styl, kterým hraju, jim vyhovuje.

To platí i obráceně, že? Philadelphie je hokejovější město než Florida, kde jste tři sezóny nastupoval za Tampu Bay?

Stoprocentně, hokejová tradice je tu mnohem vetší a i lidi hokejem žijí o trošku víc než na Floridě.

Poznávají vás lidé na ulici?

Stává se to... Asi se budu muset začít víc holit... (směje se). Sice publicitu nevyhledávám, ale nedělá mi problém se s fanoušky zastavit, je to příjemné.

V současné době se připravujete na ledě s hokejisty prvoligového Kladna. Musel jste kvůli Světovému poháru, který se uskuteční už v září, uzpůsobit svůj letní program?

Normálně bych v těchto dnech začínal s tréninkem, teď už mám ale za sebou tři čtyři týdny letní přípravy. Ale vůbec mi to nevadí, spíš naopak. Čím víc hokeje, tím líp.

Jak jste se poslední týdny udržoval v kondici?

Hodně jsem chodil do Profesionálního hokejového tréninkového centra, kde jsme spolu s Neuvim (brankářem Philadelphie Michalem Neuvirthem) pracovali na kondičce.

Co jste dělali?

Dost jsme využívali skatemill, což je takový běžecký trenažér, na který chodíte v bruslích a učíte se bruslit. Vylepšujete chyby, které při bruslení děláte a ani o nich nevíte.

Platilo to i ve vašem případě?

Jasně, to by platilo úplně u každého. Většinou jde o detaily a léto je pro jejich vylepšování úplně ideální.

Už máte v hlavě Světový pohár?

Samozřejmě, je mou největší motivací v letní přípravě. Sice to nehrotím, že bych měl být oproti jiným sezónám ultra dobře připravený, ale přemýšlím o něm. Za nároďák jsem si zatím zahrál jen před dvěma roky na olympiádě v Soči a byla to velká čest. Světový pohár je rovněž jedna z velkých akcí, na kterou už se třeba v budoucnu nepodívám, takže se na něj těším jak malej.

Zaregistroval jste, že zámořské odborné hokejové portály berou Čechy za jednoho z největších outsiderů turnaje?

To pak ale znamená, že můžeme jenom překvapit. Podle mě máme výborné gólmany, ať už nastoupí kterýkoliv z nich. V obraně sice velká jména nemáme, ale dost z nich, třeba Roman Polák nebo Andrej Šustr, mají dost zkušeností s vypjatými zápasy v play off NHL. Proto bych ani v obraně problém neviděl, budeme hrát dost defenzivně. Bude záležet na útočnících a přesilovkách, abychom v nich dali nějaké góly. Je to turnaj, nehraje se na čtyři vítězné zápasy. Rozhodnou maličkosti, můžeme vyhrát nad kýmkoliv.

V létě jste kromě nové smlouvy zažil i jinou radostnou událost, když jste se oženil s partnerkou Barborou. Užili jste si obřad?

Maximálně, bylo to super! Ale moc se toho pro nás nemění, už dva roky jsme spolu žili ve Státech a svatba je ve své podstatě jenom papír.

Spolu máte rok a půl starou dceru Leontýnku. Jaký jste otec?

Snažím se být co nejlepší a nemyslím si, že jsem úplně nepraktický. Mateřský instinkt samozřejmě nemám, ale nedělá mi problém malou třeba přebalovat.

Změnily se vám s narozením dcerky životní priority?

Když přišla na svět, byl to pocit obrovského štěstí. Od té doby se na svět koukám úplně jinak. A zastávám teorii, že dítě není potřeba nějak vychovávat. Stačí, když žijete správně, a ono se přizpůsobí.

Reklama

Související témata:
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Nejnovější články

NačítámNačíst další články