Článek
Ängelholm (od našeho zpravodaje) - Povedený den pro kapitána stříbrné dvacítky. Na úvod Švédských her přispěl k výhře 3:1 nad domácím výběrem, ještě předtím si smlouvou s organizací Capitals zajistil 995 000 dolarů ročně, tedy přes 20 milionů korun. „Já nad tím moc nepřemýšlel, soustředil jsem se na zápas a snažil se být uvolněný. Byl to od nás perfektní výkon,“ pochvaloval si třinecký forvard.
Jakým způsobem probíhal podpis s Washingtonem?
Formulář mi přišel elektronicky. Hledal jsem svou kolonku, kde to mám podepsat. A měl jsem vedle sebe ještě Michala Kovařčíka, který byl se mnou na pokoji, protože tam musí být jedna osoba, která dotvrdí, že jsem to podepsal já. Oba jsme tam hodili podpis a měli jsme to hotové.
Petr Sikora v reprezentačním dresu proti Švédsku.
Takže jste svůj zatím životní kontrakt podškrábl během dvou minut na mobilu?
Jo, otevřel jsem si to v mailu, pak jsem to podepsal prstem. Ale tak rychlé to teda nebylo. Potřeboval jsem asi padesát pokusů, protože mi to nešlo. Ten podpis vypadal strašně. Až po nějaké době jsem to zvládl.
Michalovi to šlo rychleji?
Ten měl krásný podpis. Pak jsme se na to dívali, porovnávali. Já to měl naškrábané jako z třetí třídy. On už má v tomhle větší zkušenosti.
Tak snad jste si neprohodili kolonky, aby nešel do NHL on…
Doufám, že jsem to dobře podepsal… Michal už i zkoušel, že by si mohl něco vzít z podpisového bonusu, ale hned jsem ho zatrhl. (směje se) Ne, dělám si srandu. Ale je to vtipné, že na mé smlouvě má podpis i on.
Kdy jste se vůbec dozvěděl, že se finalizuje váš přesun do zámoří?
Věděl jsem to delší dobu, měl jsem to na stole delší dobu, jak se říká. Ještě tam ale byly nějaké podmínky, nemohl jsem to zatím podepsat. Já už chci zabojovat v Americe, zkusit to. Myslím, že jsem připraven na další krok.
Je to splněný sen?
To ještě ne, ale určitě si toho vážím, že mi smlouvu nabídli. Je to další krůček blíž k tomu snu.
Věříte si, že si v kempu vybojujete místo v hlavním týmu?
To je asi sci-fi, reálnější je na začátek spíš farma. Ale určitě se budu snažit co nejvíc zabojovat, ukázat se co v nejlepším světle. Vůbec nevím, jak se mi tam bude dařit, všechno je to otevřené. Doufám, že mi zámořský styl hokeje bude sedět. Menší hřiště, více soubojů. Bude to určitě náročnější, musím se dobře připravit, ale mohlo by mi to sedět.
Reprezentační trenér Radim Rulík o Sikorově podpisu v NHL:
„Strašně mu přeju, aby se prosadil. Jsem moc rád, že jsme ho pozvali. První zápasy v reprezentaci zvládá velice slušně. Dokazuje každým utkáním, že to bude skvělý český hráč, pokud ho nezastaví nějaké zdravotní problémy. Držím mu palce.“
Za Capitals hrál Michal Kempný, půjdete si k němu pro radu?
Jo, určitě. Už jsem se ptal i v Třinci kluků, jak to v zámoří chodí. Jaký tam mají humor, jídlo a různé další věci. Ptám se jich, co mě zajímá.
Jaký je tedy v NHL humor?
No, nevím… (usmívá se) Myslím, že v Česku máme lepší. Moje angličtina ještě není úplně dobrá, takže jim všechno asi nebudu rozumět, ale celkem v klidu se domluvím. Věřím, že mi to zatím bude stačit a denní komunikací se všechno naučím. Maximálně se přes léto podívám na nějaké filmy v angličtině, ale nijak extra se na to připravovat nebudu.
Splnilo se vaše očekávání, že vám rok doma v extralize dal víc než zámořská juniorka?
Jo. Třeba by se mi v juniorce dařilo víc, ale myslím, že to byl správný krok zůstat v chlapském hokeji. Nejít o krok dolů do juniorského hokeje byla správná volba.
Jak se cítíte při svých prvních zápasech v seniorské reprezentaci?
Sice mi nohy moc nejezdily, ale hlavou jsem se cítil dobře. Byl jsem dobře nastavený. První zápas v Česku jsem si hodně zvykal, bylo to rychlejší, byl jsem trošku nervózní. Nebylo to úplně ideální, ale každou třetinou od Českých Budějovic je to lepší a lepší.
