Článek

Michael Frolík slaví vítězství s bratrem a rodinou

Michael Frolík oslavuje s rodinou a Dianou Kobzanovou
Věřili jste, že to můžete za stavu 1:2 ještě otočit?
Pořád! Kluci vstřelili skvělý gól, když šli tři do brány a dali to tam. Potom jsme se spíš snažili to ubránit. Ale měli jsme dobré střídání, přišla výborná střela od obránce, já to trochu tečoval a Bolland to dorazil. Moc ani nemůžu mluvit, ale je to neskutečný pocit.
S kým jste si volal přímo z ledu?
Zavolali mi z jednoho rádia v Chicagu, ale moc jsem jim toho neřekl, protože se mi motá jazyk. Jsem strašně šťastnej.
Je to šok?
Stalo se to hrozně rychle a myslím si, že hráči Bostonu tomu taky ještě nemůžou věřit. Stejně jako my. Mysleli si, že to udrží, ale my to nějak zvládli otočit. Je k tomu potřeba trošku štěstí a teď tu se Stanley Cupem stojíme my.
Jaká byla ta chvíle, kdy jste skočili všichni po poslední siréně na led?
Měl jsem na ledě dlouhý střídání, takže jsem byl unavenej. Chvilku jsem se chtěl rozdejchat a nemohl jsem tomu věřit, pak jsme tam všichni na sebe naskákali a je to prostě krása. Hrozně si to chci užít a těším se na oslavy.
Jak budou dlouho trvat?
Budou hodně dlouhý. Sice bude krátké léto, ale oslav bude hodně. Tohle se nepoštěstí každému a já si to chci opravdu užít.
Jde to srovnat s něčím ve vaší kariéře?
Tohle je moje první finále, takže jsem nic podobného nezažil. Byl to neuvěřitelný závěr, se štěstím na naší straně.
Měli jste čas si něco říct s Jaromírem Jágrem?
Bylo to rychlý. Jenom mi řekl, že mi gratuluje a ať si to užiju. To bylo všechno. Není jednoduchý na ledě o něčem mluvit. Bohužel pro něj to takhle dopadlo, ale za sebe jsem hrozně rád.
Je Stanley Cup o to sladší, že jste ho získal před zraky rodiny?
Chci jim moc poděkovat za to, co se mnou od malička prošli. Přiletěli v noci a jsem strašně rád, že u toho mohli být.