Článek
Nešlo o úplně nejhorší derby za poslední třeba tři sezony. Emoce logicky bublaly a tekly ven. K tak velkému zápasu napjatější atmosféra patří. Přicházely třaskavé momenty, které vyvolaly vášně, nesouhlas nebo frustraci. Hra se rozkouskovala, fauly přibývaly (nakonec sudí Stanislav Volek odpískal 30 faulů, 13 slávistických a 17 sparťanských).
Na druhou stranu se dění na hřišti ani mezi lavičkami nezvrhlo v chaos nebo totální válku, byť k jednomu incidentu došlo. Ale víceméně utajeně a nikdo o něm ani po zápase nemluvil. Nicméně je zachycen v zápise rozhodčího. O poločasové pauze došlo v tunelu ke strkanici, při které měl jeden z členů realizačního týmu domácích kopnout do sparťanského útočníka Jana Kuchty. To je naprosto zbytečná kaňka a hloupost.
Jinak však s ohledem na charakter probíhalo samotné utkání bez větších kontroverzí. Po závěrečném hvizdu si obě strany podaly ruce. Jásot vítězů, smutek poražených. Negativní emoce a pachuť ze zápasu, jako se tomu nejednou stalo v minulosti, nebyly hlavním dozvukem šlágru.
Spartu jsme ve druhé půli přejeli, těšilo hrdinu Tomáš Chorého. Klíč od Prahy zůstat tam, kde má. Video: Sport.cz
Nicméně reklama na českou ligu se v Edenu tedy taky nepromítala. Zdálo se, že oba týmy jdou soupeře spíš přetlačit, nikoliv přehrát. Výhru chtěly umlátit. Naprosto klíčovým faktorem se staly standardní situace v jakékoliv podobě. Rohy, přímé kopy, auty. Jakákoliv příležitost poslat balon vzduchem do vápna soupeře byla vítaná.
Hrálo se ve stylu, který připomínal druhou anglickou ligu před pětadvaceti lety. Centry, nákopy, souboje. Nikoho to ale ani vlastně nepřekvapilo. Tímto (vcelku očekávaným) nastavením obou mužstev dostalo utkání svůj patrný nádech.
Lukáš Haraslín po derby: Jsem nasr…ý. Ve druhé půli jako kdybychom to nebyli my, ale jiné mužstvo. Video: Sport.cz
Byl to boj, vždyť čistého času se hrálo 39 minut a 4 vteřiny, přičemž celková doba trvání utkání se s nastaveními vyšplhala na 103 minuty a 45 vteřin. Čistý čas byl tak dokonce o 20 sekund kratší než při nedávném silně nekoukatelném a kritizovaném duelu Slavie s Libercem.
Ano, v derby se našly velké příběhy, jeden napsal třeba domácí útočník Tomáš Chorý, jenž dvě branky dal a u další asistoval. Slavia ve druhé půli Spartu úplně vymazala, předčila ji naprosto ve všem. Dostala ji pod tlak a uvařila ji. Zároveň i lépe kombinovala, byla odvážná, hladová. Ukázala, jak se takové zápasy hrají. Hrála s obrovskou chutí a energií a celkový dojem z utkání tím vylepšila. Rival z Letné byl mimo.
Slavia vyhrála zaslouženě a výrazně se přiblížila k titulu. Vzhledem k její síle a jejímu nastavení je těžko představitelné, že by desetibodový náskok dokázala v následujících deseti zápasech promrhat.
Ale dál platí, že derby je sice největším zápasem ligy, který nabízí velkou rivalitu a spoustu emocí a adrenalinu, ale herně její ozdobou není. Kvůli kouskování, obvyklému rázu zápasu. A v neděli to zapříčinil i šíleně slabý výkon Sparty ve druhé půli.
