Článek
Každý rok se na začátku léta opakovala stejná situace. Z klubové kasy amerického celku se „vypařilo“ 1,7 milionu dolarů (necelých 35 milionů korun). Bryzgalovova smlouva byla jednou z nejhorších v NHL. V létě 2011 v něm Flyers viděli jedničku budoucnosti a podepsali s ním smlouvu na devět let v hodnotě 51 milionů dolarů.
O dva roky později ji předčasně ukončili po neuspokojivých výkonech ruského brankáře.
Od rodáka z Togliatti si klub sliboval hodně. Aby ne, Bryzgalov v roce 2007 vyhrál s Anaheimem Stanley Cup, v zámořské lize ale výrazně více proslul svým poněkud výstředním chováním a leckdy až filozofickými odpověďmi na otázky žurnalistů. „Abych byl upřímný, je mi to úplně jedno,“ reagoval třeba na možný konec ve Philadelphii krátce předtím, než s ním Flyers ukončili smlouvu.
Splátkový kalendář NHL je v takovém případě neúprosný. Zbylé roky kontraktu se násobí dvěma a klub během nich musí vyplatit hráči dvě třetiny zbývající hodnoty smlouvy.
V zámoří se navíc najde klub, jenž je ještě v horší situaci. New York Islanders budou až do roku 2029 vyplácet milion a půl dolarů ročně gólmanu Ricku DiPietrovi, jenž za klub chytal naposledy v sezoně 2012/13. Tehdejší manažer Garth Snow s bývalou jedničkou draftu ale podepsal nesmyslný kontrakt na 15 let, který klub po dlouhých zdravotních patáliích DiPietra ukončil po sedmi letech.
Do podobného extrému už se žádný klub NHL dostat nemůže, protože délky smlouvy jsou nyní omezeny maximálně na osm let. Případy jako DiPietro a Bryzgalov jsou ale varovným příkladem manažerům, že dlouhodobé a vysoké kontrakty s brankáři mohou být riskantní.
