Článek
Severskými médii rezonuje vzkaz menšího klubu z Akershusu Nes IK, který začal bít na poplach poté, co obdržel od svého dodavatele elektřiny rozpis plateb na nejbližší období.
Šéf klubu přes facebookové stránky sdělil, že dodavatel jim zaslal dopis s oznámením, ať očekává za proud platby kolem 400 tisíc norských korun měsíčně, cca milion Kč.
„První týden jsme zapnuli mrazící systém a začali připravovat led, účet za elektřinu byl zhruba 82 tisíc norských korun měsíčně. Už to bylo mnohem víc, než jsme platili za nejdražší měsíce minulý rok," stěžoval si listu Dagbladet klubový šéf June Sundheim Sandum.
Už v pondělí oznámil hokejový klub Naerbö, že kvůli neúnosným cenám musel halu zavřít. A podobný osud akutně hrozí i Nes IK.
„Máme zodpovědnost za to, aby klub nezkrachoval. Obávám se, že budeme muset halu vypnout, ještě než sezona pořádně začala. Je to pro nás všechny zoufalá situace," pokračoval Sundheim Sandum.
- Man blir irritert når det går ut over barn og unge, sukker landslagsprofilen. https://t.co/RkBgdocU2F
— Dagbladet Sport (@db_sport) September 13, 2022
S ostrou reakcí se následně ozval třeba norský reprezentant a kapitán Vålerengy Oslo Martin Röymark.
„Tohle je naprosto skandální. Poslední roky jsme měli pandemii, kdy byl dětem a mladým zakazován sport. Teď se to samé opakuje kvůli energetické krizi. Pro klub v soukromých rukou, který je veden na dobrovolnické bázi, je naprosto nemožné si s tím poradit," hřímal Röymark.
„Je smutné, jak na to mladí a děti doplatí. Nes je příkladem klubu, který sice není velký, ale pro celou hokejovou komunitu velmi důležitý," pokračoval. A apeloval na politiky, aby přinesli řešení.
„Ti, co jsou u moci, se musí rozhodnout, jestli je pro ně sport důležitý. A pokud ano, musí sportu vymyslet řešení. To se netýká jen hokeje, i ostatní sporty budou mít podobné problémy. Pokud ne, můžeme zapomenout na dalšího Haalanda, Ruuda nebo Zuccarella," dodal Röymark s pokazem na aktuální norské sportovní hvězdy.
A záhy ho v podobném duchu následoval parťák z reprezentace Alexander Bonsaksen. „Podle mě je to ostuda. Politici by měli zajistit energie alespoň pro sportovní haly. Tam děti vyrůstají a stávají se z nich správní lidé," apeloval Bonsaksen v rozhovoru pro televizi TV2.
Røymark nabádá, že pomoc od státu musí přijít co nejdříve. „Musíme platit na tři měsíce dopředu. A nemůžeme si dovolit platit 500 000 měsíčně. Nevím, jak tohle máme vyřešit," láteřil Sundheim Sandum s tím, že aktuální podpora státu s energetickou drahotou je nedostatečná.
I Norsko se tedy dostává do mimořádně obtížné situace, přestože patří v přepočtu na obyvatele k nejbohatším na světě a má vlastní obrovské zásoby ropy, plynu a také relativně levně vyráběné energie z vodních toků.
Energetická krize už třeba dopadla na Nizozemsko, které muselo zavřít 22 rychlobruslařských hal. V této zemi jde přitom o národní sport.
Výrazné zvýšení cen za elektřinu donutilo třeba i hokejisty Košic opustit Steel Arénu s kapacitou přes 8000 míst do menší Crow arény pro 1100 diváků.
