Článek
„Jsem hrdý na oba zlaté týmy, hráči udělali pro sebe i pro nás mnoho v propagaci hokeje. Byly to odlišné generace, které ale měly společnou chuť vítězit, psychickou odolnost i nesmírnou pokoru v sobě," ohlíží se Bukač za tituly z Prahy 1985 i prvním ryze českým ve Vídni 1996.
Kromě domácí reprezentace vedl i národní týmy Rakouska a Německa. „Zodpovědný jsem se cítil vždycky jen sám sobě. Na střídačce jsem měl ale dobrý pocit, když jsem dostal z mužstva víc, než se od něj čekalo," usmívá se. Po třinácti ligových sezónách v roli středního útočníka se už v roce 1967 dostal jako tehdy nejmladší trenér domácí soutěže do Sparty.
„Měl jsem chuť se učit a pracovat na sobě," vzpomíná. Od léta 1980 stál na reprezentační střídačce. „Náš tehdejší problém se jmenoval Sovětský svaz a všichni jsme měli radost, když se nám podařilo jim dostat na kobylku," tvrdí Bukač, jenž nakonec obě své reprezentační etapy korunoval světovým zlatem.
Pod vlnou sílící kritiky v březnu 1997 střídačku národního týmu zklamaně opouštěl. „Za vším ale stál už nepovedený Světový pohár. Sláva po mistrovství světa všechny spolkla, podcenili jsme připravenost na takovou akci a já udělal chybu, že jsem proti té bohorovnosti hráčů včas nezakročil," přiznává s odstupem času.
Ostrý kritik poměrů v českém hokeji
Pak se trochu stáhl ze scény, ale na hokej úplně nezanevřel. Od roku 1991 totiž společně se svým synem Luďkem, dnes generálním manažerem Slavie, provozuje školu pro mladé talenty. „Postupem času mě ta práce vtáhla a realizuju se tam. Našimi kempy prošli i současní reprezentanti jako Nakládal či Hertl," říká a snaží se uplatňovat trochu jiný přístup k výchově talentů. „Pro děti do čtrnácti let musí být trénink prožitkem, nemůže být zaměřený na výkon. Jinak se vytrácejí typy, které ještě mají hráčský mozek," přibližuje.
V poslední době se Bukač stal ostrým kritikem poměrů v českém hokeji. „Jde mi především o výchovu mladých, neznám lepší cestu než poskytnout dětem svobodnou vůli a učit je kamarádství. To mi ale v dnešní době chybí. Dřív děti spoléhaly víc samy na sebe, dnes ale běžně zažíváme nátlak rodičů na trenéry penězi nebo něčím dalším a pro některé lidi dnes ani půl miliónu nejsou žádné peníze a to korupční prostředí tady existuje."
Bukač zůstává pozorným pozorovatelem hokejového dění. „Svůj přístup k hokeji jsem časem měnil, ale pořád mě baví. Je to ohromný společenský fenomén a právě na pozadí sportu, který znám a kterému rozumím, mě baví sledovat proměny světa," říká elegantní prošedivělý muž s brýlemi, jenž se udržuje v obdivuhodné kondici. Ve volném času se věnuje procházkám se psem nebo golfu. „Alespoň půl hodiny denně taky cvičím, abych držel kondici. Daří se mi dobře, nestěžuju si a s příznaky stáří statečně bojuju," usmívá se dnešní oslavenec.