Hlavní obsah

Dvě třetiny byli Finové jasně lepší, věděl Rulík. A varoval: Úspěch může mít jenom tým

4:08
4:08

Chcete-li článek poslouchat, přihlaste se

Jestli je to turnaj, který je jistým konkurzem na olympiádu v Miláně, tak po prvních dvou třetinách nebylo až na pár výjimek komu rozdávat letenky. Až ve třetím dějství se v Tampere projev hokejové reprezentace proti Finsku zlepšil a tým se dostal na dostřel. „Dvě třetiny jsme tahali za kratší konec, nestíhali jsme. Finové byli daleko lepší, v hokejových činnostech jsme byli všude pozdě,“ říkal po porážce 2:4 kouč Radim Rulík.

Turnaj EHT ve Finsku: Sestřih Finsko - ČESKOVideo: Český hokej

Článek
Fotogalerie

Tampere (Od našeho zpravodaje) - U hokejové reprezentace načíná třetí sezonu a takto silné výběry Švédska či Finska na listopadovém turnaji Euro Hockey Tour ještě nezažil. I to je jedním z důvodů, proč reprezentace zatím na tradičním finském klání nezískala ani bod. „Podle mě je to nejsilnější Finsko, jaké jsem měl možnost v listopadu poznat,“ uvedl Rulík.

Trenére, proti Švédsku jste za dvě třetiny nastřádali deset střel, proti Finsku jedenáct. Čím to, že úvody zatím týmu nejdou?

To kdybych věděl… Je pravda, že soupeř byl první dvě třetiny jasně lepší. Bruslařsky, v kompaktnosti a od toho se to všechno odvíjelo. My jsme nestíhali. Oproti nim jsme neměli nohy. Finové byli rychlejší, důraznější, silnější v soubojích i na puku. Jsem na třetím EHT v listopadovém termínu a podle mě je to nejsilnější Finsko, jaké jsem měl možnost poznat. Předešlé týmy rozhodně neměly tu kvalitu jako dnes. Ale to nás neomlouvá, dvě třetiny jsme tahali za kratší konec. Neměli jsme pohyb, v hokejových činnostech jsme byli všude pozdě a Finové šli zaslouženě do vedení. Ve třetí třetině jsme se vzchopili, zahráli jsme ji nejlépe. Ale nám jedna třetina nestačí, tak potřebujeme odehrát i první dvě.

Co přineslo změnu?

My najednou zjistíme, co vůbec nefunguje a co by mohlo fungovat, a jsme schopní to změnit. Ale nejde nám to nastavit od začátku. V kabině jsem říkal, že na to jednoznačně máme. Jen je potřeba si srovnat hlavu, jaký hokej může být na tomto levelu úspěšný. Každý přemýšlí samozřejmě o sobě, což hráčům nezazlívám, ale úspěch může mít jenom tým. A taky je nutné přepnout na tuto úroveň, protože je jiná, než na kterou jsou hráči zřejmě zvyklí.

Listopadové turnaje vám zatím vycházely. Máte pocit, že jsou soupeři teď na vás připravenější?

Ne, to nehraje roli. Ale myslím, že Finové, Švédové mají určitou strategii v tom, jaké stavějí na přípravné turnaje týmy. Oni klidně vezmou méně zkušené hráče, které postupně obehrávají, ale pak mají sezonu - tak to cítím -, které dávají velkou důležitost a nasadí z 80 procent to nejlepší, co v Evropě mají. A myslím, že je to tato sezona. Švédové i Finové mají silná mužstva, Švýcaři to samé. Ti dva roky obehrávali mladé kluky, všechno prohrávali, ale nic z toho nebylo, protože na mistrovství postavili zkušený a silný tým, se kterým byli dvakrát ve finále. Teď vzali snad osm finalistů z mistrovství světa, to je přece kvalita, žádní nazdárci. Každá země má svou strategii a dnes Finové kvalitu ukázali.

Solidní šance si vytvořila čtvrtá formace.

Možná je to tím, že chodí většinou na čtvrté formace soupeře, ty také nebudou mít takovou údernost, ale nemám to úplně vysledované. Třeba jejich první útok byl velice kvalitní. Každopádně naše čtvrtá formace odehrála dobré utkání, možná sehrálo roli, že byli čerství, protože ve čtvrtek nehráli.

Jak moc mrzí dva tři nedotažené brejky dva na jednoho?

Dva byly stoprocentní. Je to o realizaci v té rychlosti. Někdy se to povede, někdy ne. Dnes se nám to nepovedlo.

Foto: Emmi Korhonen, ČTK/AP

Radim Rulík na střídačce českého týmu v Tampere

Máte jasno o sestavě na Švýcary?

Kdybych nebyl na tomto rozhovoru, tak už to bude hotové. Až ho skončím, půjdeme nominaci s kolegy udělat. Hráčům jsem slíbil, že do půlhodiny jim sestavu dám.

Michal Kempný odehrál stý zápas za reprezentaci, Dominika Kubalíka stejné jubileum může čekat v neděli.

Sto zápasů je ocenění, ne každému se to podaří. Pro oba dva je to jednoznačně zasloužená meta za to, jak pracovali a jak pracují.