Článek
„Samozřejmě že mám radost, že se mi v Břeclavi tak dařilo. Jsem ale hodně smutný z toho, že pro nás turnaj neskončil zlatou tečkou. Strašně jsme toužili Kanadu ve finále porazit. Nepovedlo se nám to, ale i druhé místo je úspěch. To ovšem zřejmě doceníme až později," přemítal Benák.
Potěšilo ho, že český tým byl Kanaďanům zcela vyrovnaným soupeřem. „Snad až na úvodní třetinu, v níž jsme se pozvolna dostávali do tempa. Pak už to byl zápas naprosto rovnocenných celků. Skvělými zákroky nás držel brankář Milota. Škoda že jsme nevytěžili víc z přesilovek, jichž nám soupeř nabídl docela dost. A nakonec bohužel rozhodla naše chybička v závěru úvodního nastavení," štve ho.
Benák si považuje perfektních vztahů uvnitř mužstva. „Strávili jsme spolu tři týdny a utvořili jsme skvělou partu. Každý s každým je kamarád. A ukázalo se, že i hokejově jsme na tom velice dobře. Myslím, že máme slušně našlápnuto. Většina kluků by to mohla dotáhnout hodně daleko," je přesvědčený.
Jeho nejbližším snem je zahrát si v nadcházející sezoně seniorskou nejvyšší soutěž za mateřskou Plzeň, což mu dosud neumožňoval věkový limit, který povoluje start mladých hokejistů až od šestnácti let. „Po vydařeném břeclavském turnaji si věřím. Těším se, že zabojuju o nějaké zápasy v extralize. Udělám pro to úplně všechno," netají Benák obrovské odhodlání.
Hokejový vzor má v rodině. Jeho otec Václav Benák je bývalým vynikajícím bekem, který v minulosti vybojoval český titul s Pardubicemi i švýcarský s Davosem. „S tátou se o hokeji často bavíme. Za moje výkony v Břeclavi mě docela chválil. Ovšem až na utkání se Švédskem," připomněl Benák mladší jedinou porážku české osmnáctky v jihomoravském městě v posledním duelu ve skupině.
