Článek
Saint Paul (od našeho zpravodaje) - Tyhle záběry zabolely u srdíčka. Plačícího Adama Jiříčka nebo Adama Novotného marně utišovali spoluhráči, Matěj Kubiesa schovával hlavu v dlaních. Čeští mladíci dobře tušili, jak blízko byli k absolutní euforii. Místo toho koušou velké zklamání, i když jim postupně dojde, jak krásnou cestu na šampionátu ušli.
„I v kabině jsme byli hodně smutní. Spousta emocí. Celkově to ale byla neskutečná jízda. I když s hořkým koncem, ale je to úspěch. Trenéři na nás po zápase byli neuvěřitelně hrdí a pyšní, a já jsem taky. Máme medaili, stříbro, je to obrovský úspěch,“ vykládal Fibigr.
Zklamaný český obránce Jakub Fibigr.
Zdrcený byl zprvu i kapitán Petr Sikora, který krátce po utkání v televizním rozhovoru zadržoval slzy. Když však o několik minut později po závěrečném proslovu v kabině přišel mezi píšící novináře, už hovořil alespoň s drobným odstupem a s hrdostí na celý tým. „Stříbrná placka je skvělá. Jsem neskutečně pyšný na všechny kluky. Skvělý turnaj, byla to jízda,“ vykládal.
Sikora s Fibigrem si prožili už loňský zisk bronzu v Ottawě, a tak mohli srovnávat pocity po posledním utkání. „Bronz byl radostnější, přece jenom vyhráli jsme poslední zápas. Ale stříbro má větší váhu,“ mínil třinecký útočník. „Bronz jsme vyhráli, teď jsme poslední zápas prohráli. Druhé místo je ve výsledku lepší než to třetí, ale teď to bolí,“ porovnával Fibigr.
Národní tým celý finálový duel tahal za kratší konec, ovšem v závěru se zmohl na skvělou stíhací jízdu a dokázal snížit na rozdíl jediné trefy. „Najednou to na střídačce neskutečně žilo. Věděli jsme, že jsme tomu blízko a pořád jsme věřili až do poslední sekundy,“ popisoval český bek. „Chytli jsme druhý dech, zvedli jsme se, ale už bylo pozdě,“ přidal se Sikora.
Pro oba mladíky jde o konec juniorské cesty v reprezentaci a žezlo předávají dalším. „Odnáším si skvělou zkušenost. Jsem moc rád, že jsem si mohl zahrát s takovými borci,“ vzkázal na závěr kapitán. „Třeba na to příští rok kluci navážou a konečně to vyhrajou,“ doplnil jeho asistent Fibigr.
