Článek
Není tajemstvím, že v rámci sportovního lezení se 32letý Ondra zaměřuje už jen právě na obtížnost. Rok 2025 vnímá jako určité přechodné období.
„Můžu si vyzkoušet, zda na to ve zvyšující se úrovni pořád mám, nebo už ne. Bylo by pěkné si na mistrovství světa zalézt ve finále a tam nechat vše. Neudělat nějakou chybu. Baví mě jak příprava, tak to, že v daný den a moment musím na stěně nechat všechno. Oproti posledním rokům, třeba tomu olympijskému, vnímám daleko menší stres,“ hlásí Ondra.
Kvalifikace obtížnosti je v Soulu na programu v noci z neděle na pondělí, případné semifinále a finále pak v pátek.
V Koreji je o sedm hodin více, závodníci tak nesmí podcenit vše včetně aklimatizace. „Proběhla relativně v pohodě, byť trochu cítím, že každým rokem je pro mě těžší. Ale dnes už jsem se cítil docela dobře, a ještě mám dva dny,“ popisuje Ondra.
Zkušeného lezce úplně nepotěšily tréninkové podmínky v dějišti šampionátu. „Mírné zklamání. Čekal jsme je podobné jako třeba v Tokiu, prostě nezměrné. V omezené kvalitě jsme něco zvládli, cesty nebyly úplně kvalitní a ve stylu, v jakém se lezou závody. Nějak jsem si je však dokázal upravit,“ líčí.
Ondra má letos omezený soutěžní program. Závodil jen na červnovém Světovém poháru v Praze, kde se loučil se závodním boulderingem. Začátek září se pak představil v obtížnosti ve slovinském Koperu. Skončil sedmý.
„Ještě byl čas některé věci poupravit a zaměřit se na ně,“ dodává Ondra, který sezonu bere i jako zkušební směrem k mistrovství světa 2027 v Brně a olympijským hrám 2028 v Los Angeles, kde se poprvé budou rozdávat medaile jednotlivě ve všech disciplínách a ne určité formě kombinace.
V Koreji se kromě Ondry představí také Jakub Konečný, Martin Stráník, Jan Štípek a Lukáš Mokroluský. Mezi ženami pak Ema Galeová, Tereza Širůčková, Michaela Smetanová a Arina Jurčencko.
