Článek
Na evropské volejbalové scéně je hodně vidět. V kariéře získala ligové tituly v Itálii, Turecku, Polsku i v Rusku. Okusila také čínskou soutěž. Nyní už druhým rokem hraje v Perugii. „Vytvořil se tu projekt postavený na mladých hráčkách v kombinaci se zkušenými. Já patřím k těm nejzkušenějším. Jsem také jediná, kdo z loňska zůstal," tvrdí Havelková. Spokojená s výsledky být ale zatám nemůže. Bartoccini Fortinfissi Perugia je poslední. Na kontě má osm proher a dvě výhry.
Češka ale patří k hlavní palebné síle, mezi smečařkami italské A1 ligy je ve dvacítce nejproduktivnějších. Zařídila pro Perugii 112 bodů, připsala si dvanáct es. „Jako zkušenější dbám i na jiné věci než jsou individuální statistiky. Musím být perfektně připravená na každý zápas, být lídrem a pomáhat na tréninku i v zápase mladším spoluhráčkám. Cíle a priority se trochu mění. Já jsem spokojená, co jsem si zadala před sezonou, zatím plním," ohlíží se za uplynulým obdobím Havelková.
Už se pochopitelně těší, až si to zase v soutěži rozdá s rivalkami o body. Vždyť poslední zápas v A1 odehrála 19. prosince. Pandemie už zasáhla do třetí sezony. „Vloni nás testovali každé tři dny, letos jsme přijeli do Itálie, otestovali nás na začátku a potom se pár měsíců hrály bez jakéhokoliv omezení všechny zápasy. Hrálo se, dokud někdo neměl příznaky. My měli smůlu v tom, že naši soupeři nemohou nastoupit, ale snad už to půjde," popisuje úspěšná česká smečařka.
V Itálii je spokojená. Zdejší liga patří k nejlepším a hlavně k nejvyrovnanějším na světě. „První tu může prohrát s posledním. Každý hraje s tím nejlepším, co může. Ve většině zemí je to jiné, například v Turecku nebo v Rusku je vždycky pár celků, které konstantně vládnou. Tady to tak není, je to od prvního kola neskutečně vyrovnané. Zábavné," dodává s tím, že má v Itálii svého přítele. Georg Grozer, německý volejbalista s maďarskými kořeny, hraje za Monzu a nějaký čas byl i nejvíce bodujícím a nejlépe podávajícím hráčem.
"Ale i když jsme oba v Itálii, tak se moc nevidíme. Jednou za měsíc nebo za tři týdny, a to na 24 hodin. To není zcela optimální. Tím, že jsme konečně každý ve stejném státě, tak je to lepší," vykládá volejbalistka.
Jejím cílem pro sezonu je postoupit do play-off. A pak je tu ještě možná účast na MS, kam se české volejbalistky probojovaly po 12 letech. „Jsme stále v kontaktu s reprezentačním trenérem Jannisem Athanasopulosem. Budeme konzultovat jestli uzná za vhodné, zda se k mladým hráčkám hodím," nechává nominační tajenku otevřenou, když rozhodne názor kouče. Jasno pak nemá ani o působišti v příští sezoně. „Mám toho v hlavě víc, chci dohrát sezonu a pak uvidím, jaký projekt mě bude nejvíce motivovat a do čeho se vrhnu. Možné je úplně všechno. Mám nabídky z jiných klubů a z různých zemí," prozradí.
