Článek
Abyste pochopili celý příběh, tak závodníci musí vždy najet několik desítek až stovek kilometrů, aby se z civilizace dostali do pouště či jiných odlehlých míst, kde se závodí. Využívají normální silnice, kde jsou spolu s "civilisty" běžnými účastníky silničního provozu. A právě jízda po dálnici se málem pro Michka stala osudnou.
"Bylo to pekelné, brutální ráno. Předjížděl jsem auto, které si mě nevšimlo. Udělalo myšku a mně nezbývalo nic jiného, než abych udělal myšku taky," popisoval Michek. "Jenže jsem se dostal do odbočovacího pruhu, kde jsou obrovské betonové patníky a já jeden v 80kilometrové rychlosti trefil."
A to byla tvrdá rána. Michek vyletěl z motorky, sklouzl se po asfaltu a pochroumal si rameno. „Byl jsem v šoku."
Dobré zprávy od Martina Michka. Rentgen neukázal žádnou zlomeninuVideo: Martin Michek
Dostal se do protisměru, takže měl zároveň štěstí, že nejelo žádné jiné auto, které by ho smetlo. Viník incidentu ani nezastavil. „Frajer to nejspíš nevnímal."
Otřesený Michek posbíral motorku, dotrmácel se na start, kde mu pomáhal s opravou Milan Engel. Pak vyrazil, na trati bojoval, nicméně na špičku ztrácel. Na 100. kilometru ale při dotankování přišlo „vysvobození". Dozvěděl se, že je zbytek etapy zrušen. „Jsem rád," přiznal. „Trať byla opravdu nebezpečná. Den před námi tu jela auta, vytahala koleje, kameny a hodně lidí popadalo."
Zůstává tak celkově devatenáctý a může využít volnou sobotu k zotavení. Mechanici zase budou mít plné ruce práce s opravou jeho motorky.
