Článek
" I když jsem měl strach z ranního přejezdu, uteklo to velmi rychle. Cesta ze Smary na hranici byla značená ohni. Když jsem dorazil k hranici, potkal jsem tam ředitele rallye Etienna Lavigne," vyprávěl Kaštan, kterého zajímalo, jak vůbec tolik ohňů na téměř stokilometrovém úseku udržují.
"Lavigne mi prozradil, že na trase je celkem 700 konví naplněných petrolejem. Každé dva kilometry sedí pět vojáků, kteří v určenou hodinu konve zapálí a starají se o ně. Ohně musí vydržet hořet zhruba šest hodin. Je to kvůli bezpečnosti jezdců, nemohou si dovolit, aby někdo zabloudil do minového pole," vysvětlil český závodník.
Ten si všiml dalších rozdílů mezi obyčejnými motorkáři a špičkou. "V cíli spojovačky byl postaven stan se snídaní a museli jsme čekat až se rozední, kvůli průjezdu minovým polem. Zatímco se normální motorkáři povalovali a podřimovali na tvrdé kamenité pláni, špička tam měla rozdělané stany spacáky a karimatky. Nevím jak to dělají, asistenční vozy tam být nemohly, pouze novinářské a ty mají asistovat zakázané," podivoval se.
Poznal i starý kámen
"Trasu speciálu znám velmi dobře, jel jsem ji již několikrát, dokonce mám ten pocit, že jsem poznal jeden dlouhý kámen. Prvotních 225 km se jela velmi rychlá rovina, kde moje 450 opravdu strádala. Měl jsem v průměru 130 km/h, musím šetřit motorku. Samozřejmě silnější KTM 660 měly navrch, obsah nikdo nenahradí. Ta druhá polovina trasy byla pro mne podstatně příjemnější, část velbloudí tráva a duny, zbytek pak ostré kameny na pláni. Ve velbloudí trávě jsem králem. Trsy nebyly příliš husté, tak se mezi nimi dalo bezvadně kličkovat," vykládal Kaštan, který se ani tentokrát nevyhnul pádu.
"Udělal jsem chybu na jedné duně, kde jsem viděl tři motorky a měl jsem strach ze srážky. Tak jsem ubral, a už jsem ležel... Druhým problémem byl stojánek, ulomila se mi pružina a stojánek se samovolně skláněl. Přidrátoval jsem ho, abych mohl bezpečně pokračovat v jízdě. Do třetice se mi motorka náhle zastavila. Došel benzín v předních nádržích a zavzdušnilo se palivové čerpadlo. Přední nádrže jsem tedy úplně uzavřel, pokračoval jsem jen na zadní," dodal.
Musí vyměnit přední kolo
Jeho motocykl má do této doby víc šrámů, jak v loňském roce po celém Dakaru. "Musím trošku zvolnit, jinak bych ho přetrhl vejpůl. Protože se mnou nekamarádí u Michelinu, jel jsem celou dnešní etapu na starém drapáku, který se spíš podobal slicku."
Jinak si ale nestěžoval. "Navigačně se mi dařilo výborně. Cítím se velmi dobře. Hodně trpí oči, prachem a neustálým soustředěním. Těla závodníků hodně strádají, každý má na to nějaký recept. Karel Loprais slivovici, já Alpu Francovku," říká Kaštan a připravuje se na další dějství.
"Zítra nás čeká velmi náročný den. Nejnáročnější etapa tohoto týdne. Musím dnes vyměnit olej, přední kolo (protože po dnešní etapě má tvar mnohoúhelníku) a zadní gumu. Start je až v sedm hodin ráno, třeba se konečně i vyspím."
