Článek
„Třinec ukázal kvalitu a zkušenosti. Pokaždé byl o kousíček lepší,“ hodnotil sérii brankář Karlových Varů Dominik Frodl. Pravdě byl nejblíž, protože hodně měřitelných statistik, na které poukazujeme i v grafice „Série v číslech“, bylo opravdu vyrovnaných a při troše štěstí mohla řada zápasů dopadnout klidně opačně.
Před startem semifinále jsme psali, že pokud chtějí Karlovy Vary uspět, musí hrát aktivněji než proti Liberci. K určitému zlepšení u Energie došlo, jenže ve čtyřech z pěti duelů nakonec stejně tahala za kratší provaz. A není tím myšlen výsledek, ale samotná převaha v utkání, kterou vyjadřuje počet nashromážděných očekávaných gólů.
Jen první domácí zápas měli Západočeši vůči Třinci převahu, paradoxně ji ale nedokázali přetavit v zisk bodu. Oceláři také potvrdili, že jejich agresivnější styl pod Borisem Žabkou nese ovoce. Třinec si díky tomu vypracoval znovu nespočet skvělých příležitostí. V semifinále se pyšnil 3,1 očekávaným gólem v přepočtu na 60 minut hry, což je výrazně víc než kdokoli další.
Přesto Energie odvedla lepší práci než Hradec Králové či Olomouc, kteří na Třinec narazili v předchozích kolech. Proti nim si totiž Oceláři vypracovali šance na 3,3 očekávaného gólu. I tak je ale jakákoli hodnota nad 3 ohromující. Tím spíš, když v dlouhodobé části měly nejlepší Pardubice 2,84.
Zajímavé je také porovnání obou semifinálových soupeřů v jejich aktivitě v útočném pásmu. Už jsme zmiňovali, že pod Žabkou hraje Třinec aktivněji. Projevuje se to v čase, který Oceláři tráví v defenzivní zóně protivníka. Proti Energii si Slezané ještě vylepšili čísla, když na území soupeře při hře pět na pět strávili 46,2 procenta celkového herního času.
| Ofenzivní statistiky (SF) | HC Oceláři Třinec | HC Energie Karlovy Vary |
|---|---|---|
| Čas v útočném pásmu | 46,22 % | 38,14 % |
| Střely s nízkou nebezpečností | 68,33 % | 74,25 % |
| Střely s vysokou nebezpečností | 7,12 % | 6,87 % |
| Střely ze slotu | 33,45 % | 30,9 % |
| Střely z vnitřního slotu | 15,3 % | 12,45 % |
Jenže naproti tomu neměl Třinec až tak často kotouč na své holi. Čili kotouč se sice pohyboval v zóně soupeře, ale většinu času na hokejkách bránícího týmu. Naproti tomu Energie sice v útočném pásmu nebyla s takovou pravidelností, ale zase patří mezi týmy, které puk v pásmu soupeře kontrolují nejčastěji.
Kvalita Třince se oproti Energii projevila především v kombinační hře. Oceláři byli velice kreativní, s výraznou převahou nad ostatními třemi extraligovými semifinalisty si zvládali přihrávat do nebezpečných pozic, ze kterých zakončovali.
Téměř čtyřicet procent všech přihrávek na střelu bylo křižných, tedy takových, při nichž rozhýbete brankáře soupeře a máte velkou šanci na vstřelení gólu. Energie byla pouze na 21 procentech, takže tady byl rozdíl opravdu obrovský.
