Článek
Zkraje milénia dominoval Michael Schumacher, později podobně vládli Sebastian Vettel či Lewis Hamilton a vy mohli pravidelně slýchat nářek staromilců (ne úplně zcestný), že formule 1 je teď leda tak dobrá jako kulisa k nedělnímu poobědovému schrupnutí a že pryč jsou „romantické“ doby velikánů Laudy, Senny či Prosta. F1 byla tak trochu zahleděná do sebe, zůstávala zakonzervovaná, neotevírala se mladší generaci a publikum „vymíralo“.
Leden 2017, a především březen 2019 přinesly zvrat.
Renesanci, vzkříšení.
To první datum odkazuje k momentu, kdy Mezinárodní automobilová federace FIA stvrdila, že Bernie Ecclestone přestal být po skoro 40 letech promotérem šampionátu F1 a kontroly nad seriálem se ujala americká společnost Liberty Media, která ho v jistém slova smyslu otevřela 21. století. To druhé datum zase značí, kdy se na streamovací platformě Netflix rozjela série Drive to Survive, dnes už možná každoroční jistota, tehdy ale dokument, který masám odkryl, jaké kouzlo F1 skrývá.
A který formuli resuscitoval.
Divácky, ekonomicky i marketingovým zájmem.
Hodnota týmů raketově vzrostla, jen za poslední dva roky podle výpočtů magazínu Forbes o 89 procent! Třeba cenu stáje Ferrari odhaduje respektovaný ekonomický list na 6,5 miliardy dolarů, Mercedes na 6 miliard dolarů. Pro srovnání – hodnota „stříbrných šípů“ je tak vyšší než osmi týmů z NFL, 24 z NBA, 28 z MLB a všech klubů v NHL. Z evropských fotbalových klubů je na tom lépe pouze Real Madrid a Manchester United.
Třeba v Saúdské Arábii platí podle odhadů promotérovi poplatek 55 milionů dolarů za jeden závod ročně, což je dvakrát víc než evropské klasiky. A v zástupu stojí další movití zájemci, byť vedení F1 potřebuje tradiční okruhy. Netflix a nový majitel pak F1 rozrazili dveře na klíčový americký trh, který se dřív díval na tuto disciplínu motorsportu skepticky, skrz prsty. Teď tu jsou tři závody včetně fascinující „show“ v Las Vegas, sledovanost stoupá, v USA je kupříkladu aktuálně o čtvrtinu vyšší než loni, v kinech jde i biják s Bradem Pittem.
Opuštění někdejšího Ecclestoneova konzervatismu - až pohrdání - vůči sociálním sítím (a samozřejmě ve spojitosti s předchozím popsaným), k tomu zavedení krátkých sprintů k F1 přitáhlo mladou generaci. Sledovanost na sociálních sítích se za posledních sedm let zvedla o 21 procent a celosvětová fanouškovská základna je podle zdrojů F1 na 827 milionech lidí (nárůst o 63 procent oproti roku 2018), přičemž 43 procent příznivců je mladších 35 let.
F1 má zkrátka budoucnost a možná i vaše dítě tuší, kdo je Max Verstappen, Lando Norris či Lewis Hamilton. Zná značky týmů, šampionát vidělo skrz instagramové účty různých celebrit, youtuberů či influencerů. Jasně, staromilce možná dráždí věčné záběry do garáží na (pro ně) „bezejmenné“ figury, kvůli kterým se sem tam prošvihne zajímavý souboj na trati, ale…
... i díky tomu bije srdce F1 mnohem hlasitěji než dřív.
Teď k tomu všemu má seriál skutečný, reálný příběh. Už to není jen občasné naleštěné marketingové pozlátko, zdařilý střih tvůrců dokumentu, kteří smícháním záběrů i přímých řečí dají snímku šťavnatější nádech. Že se Lando Norris, Max Verstappen i Oscar Piastri poperou v závěrečné Velké ceně Abú Zabí je nezpochybnitelný fakt, a že po sobotní kvalifikaci jsou otazníky ještě výraznější, rovněž.
I proto mluvím o požehnání, o něčem, co formuli zase u fanoušků, zvlášť těch nových, o kus posune. Možná se zrodí kontroverze, možná budeme nechápavě kroutit hlavou, jak si po jasné sezoně nechal McLaren kvůli papájovým pravidlům vyrvat jezdecký titul, možná si Lando Norris v poklidu pozici č. 1 pohlídá. Ale bude to skutečné, nejspíš napínavé do posledních okamžiků, jen si vzpomeňte na poslední velká finále z roku 2008 či 2021.
Grande finále startuje v neděli ve 14 hodin, usaďte se a až zhasnou červená světla, užijte si tuto výjimečnou záležitost.
Robert Sára
Sportovní žurnalistice se absolvent Masarykovy univerzity (obor historie–žurnalistika) věnuje od roku 1999. Zaměřuje se především na hokej, jako reportér se účastnil řady světových šampionátů. Rovněž pokrývá témata z motorsportu a sportovní politiky. Více než 20 let působil v MF DNES, v roce 2021 přešel na Sport.cz.
