Článek
"Třetí červnový týden byl oslavou českého ženského tenisu. Linda Nosková a Marie Bouzková vyhrály oba turnaje WTA a Darja Viďmanová navíc ovládla turnaj kategorie WTA 125 v Portugalsku.
Odměnou jim nebyly jen finanční prémie, ale také výrazné posuny ve světovém žebříčku. Jednadvacetiletá Nosková po triumfu v Berlíně poprvé pronikla do elitní desítky světového pořadí. Bouzková zase díky čtvrtému kariérnímu titulu v Nottinghamu poskočila na 22. místo a Viďmanová se premiérově dostala do první stovky rankingu WTA.
Jde o další důkaz mimořádné síly českého ženského tenisu. Deset hráček v elitní stovce jsme v historii ještě nikdy neměli. To je unikát. Lépe jsou na tom jen Američanky (15).
Triumf v Berlíně byl navíc třetím českým vítězstvím na centrálním dvorci pojmenovaném po Steffi Grafové. V nedávné minulosti zde triumfovaly i Petra Kvitová a Markéta Vondroušová.
Právě Markéta vždy ráda hrála BJK Cup, kde byla velkou oporou. A v této těžké chvíli je potřeba jí pomoct. Rozhodnutí antidopingových tribunálů bývají často velmi rozdílná. Simona Halepová byla, se svým původně také čtyřletým trestem, prakticky donucena ukončit kariéru, zatímco v jiných případech, například u Jannika Sinnera či Igy Świątekové, byly sankce podstatně mírnější.
Markéta Vondroušová na archivním snímku.
O jeden mimořádný talent jsme málem přišli už v případě Nikoly Bartůňkové. Právě v Berlíně ale ukázala svůj obrovský potenciál, když ve čtvrtfinále se světovou jedničkou Arynou Sabalenkovou uhrála první set a ve druhém vedla už 4:0. Po vyčerpávajícím boji se Bartůňkové podařilo trest zkrátit, ztracené měsíce jí však už nikdo nevrátí.
Jak je ale možné, že se české hráčky, vyrůstající převážně na antuce, cítí tak dobře na trávě? Je to výsledkem výborné práce trenérů a rodičů. Česká tenisová škola je založena na drajvové technice úderů. Často se hraje na parketách, kde je třeba správně načasovat nápřah a jít do kolen. Nesprávné založení úderů se pak špatně dohání, jako to teď vidíme u Šwiatekové.
Finálový zápas Noskové s Jessicou Pegulaovou měl podle mého názoru mnohem vyšší úroveň než mužské finále v Halle mezi Američany Taylorem Fritzem a Francesem Tiafoem. To byl diametrální rozdíl.
Němečtí fanoušci ukázali, jak mají trávu v oblibě i díky bohaté historii. Sedm wimbledonských titulů Steffi Grafové, jedné z nejlepších hráček všech dob, a úspěchy Borise Beckera, jenž svůj první Wimbledon vyhrál už v 17 letech, zůstávají dodnes součástí tenisových dějin.
Tradiční kluby jako Stuttgart Weissenhof nebo Rot-Weiss Berlin byly postupně přebudovány z antukových areálů na travnaté. Zejména Weissenhof patří k nejkrásnějším tenisovým areálům na světě. Třešničkou na dortu německé travnaté sezony je pak turnaj v Bad Homburgu, ideální generálka před Wimbledonem. A Kateřina Siniaková ho před třemi lety vyhrála.
V britském Eastbourne, kde se hraje nyní, je zase nádherný areál přímo v centru města. Úspěchy na tomto turnaji těsně před Wimbledonem jsou velmi ceněné a v minulosti zde české tenistky dosáhly významných výsledků. Od Martiny Navrátilové přes Helenu Sukovou, Janu Novotnou až ke Karolíně Plíškové a Kvitové.
Wimbledon, který startuje příští týden, je jedinečnou zahradní slavností tenisu. Fanoušci si vstup do areálu často musí doslova zasloužit. Čekají dlouhé hodiny ve frontě, mnozí přespávají přes noc venku. Na centrální dvorec a nejatraktivnější utkání se bez předem zakoupených vstupenek většinou nedostanou.
Bez šancí nejsou ani naši hráči Jiří Lehečka a Jakub Menšík, semifinalista z Paříže. Jejich letošní výsledky naznačují, že mohou překvapit. Přežít první týden bývá klíčové. Jakmile se uvolní šatna, hráčům stoupne sebevědomí a může se zrodit další mimořádný úspěch."
