Dojemné gesto sourozenců: Taťko, to je pro tebe! Bolí, že už nás nemůže vidět naživo, přiznala Natálie Taschlerová

Milán (od našeho zpravodaje) - „Důvodů, proč jsem to udělala, je milion. Taťka nám tady chybí. Sice je to už šest let, ale bude nám chybět vždycky,“ vyprávěla pro sport.cz jen několik minut po své jízdě Taschlerová a vedle stojící bratr přikyvoval.

„Nemít tady člověka, díky kterému jsme na světě, bolí. Že už nás nemůže vidět naživo… Vím ale, že je s námi, že s námi bruslil. Chtěla jsem poslat zprávu do světa, že bez něj bychom tady nebyli,“ dodávala.

Za svůj rytmický tanec nakonec obdrželi 75,33 bodů, s čímž byli spokojeni. „Užili jsme si to. Možná jsme doufali, že se přiblížíme k bodům z (lednového) mistrovství Evropy (77,13), ale byl to jiný závod, jiní rozhodčí, jiné obsazení. Takže jsme spokojeni, že se v sezoně držíme na 75 bodech a více. Jsme nadšení,“ usmívala se Taschlerová.

„I já jsem si to moc užil. Ke konci jízdy možná až moc, protože jsem trošičku zavrávoral. Doufám, že to nebylo tak viditelné, protože v pravidlech stojí, že za viditelný ´stumble´ se dává vykřičník, což nás klidně mohlo stát čtyři až pět bodů,“ mínil Taschler.

Z tribuny jim držela palce i maminka. „Slyšeli jsme ji řvát, než začala hrát hudba. To je takový její rituál pro nás. Nakoplo mě to,“ znovu se rozesmála Natálie.

„Bylo nádherné vidět české vlajky v publiku, opravdu super zážitek,“ doplňoval Filip, který se spolu se sestrou vloni přesunuli z Itálie do Helsinek k trenérovi Mauriziu Margagliovi. Tento krok si nemůžou vynachválit.

„Zvlášť dneska jsme pociťovali naši novou rodinu, kterou jsme našli ve Finsku. Tým, který je okolo nás, jsou kamarádi na život a na smrt, takže je beru jako svou rodinu,“ uvedla Taschlerová.

Sourozencům nakonec patří po rytmických tancích čtrnáctá pozice a ve středu je v rámci tanečních párů čekají volné jízdy. Reálně mají šanci vylepšit své umístění z posledních ZOH v Pekingu, kde při své premiéře pod pěti kruhy brali 16. místo.

„Skončit v desítce by bylo skvělé, ale konkurence je obrovsky nadupaná. Každý jede bomby. Chceme do toho jít s klidem a předvést to, co jezdíme doma, na čem jsme trénovali. Chceme si tu jízdu užít a mít z ní dobrý pocit,“ hlásí své plány Taschlerová.

Aktuální olympiádu v Miláně si užívají mnohem víc. „V Pekingu to bylo za covidu. Navíc jsme si tehdy připadali jako kuřata jako malá děcka. Nikoho jsme moc neznali a nevěděli jsme, jestli máme zdravit ´ahoj´ nebo ´dobrý den´. Je to obrovský rozdíl. Teď se bavíme se všemi olympijskými sportovci, od hokejistů po rychlobruslařky,“ těší Taschlera.