Hlavní obsah

Geneticky upravovaní sportovci? Šestnáctiletá čínská plavkyně šokuje a experti varují

V šestnácti letech vyhrála olympijský polohový závod na 400 metrů. Jako bonus přidala světový rekord a závěrečnou část zaplavala dokonce rychleji než fenomenální Američan Michael Phelps. V úterý přidala druhé zlato na polohové dvoustovce. O Číňance Jie Š'-wen se proto hodně mluví. Mimo tradičního dopingu se objevují i mnohem vážnější nařčení.

Foto: Toby Melville, Reuters

Čínská plavkyně Jie Š'-wen na olympijských hrách v Londýně ohromila plavecký svět.

Článek

Doping v tradičním smyslu sama plavkyně důrazně popírá. Podobně jako mluvčí MOV Mark Adams. „Jsme si jisti, že bychom jakékoli podvodníky chytili," je přesvědčený Adams, podle něhož jsou všichni špičkoví plavci dostatečně testování.

Jedním z pochybovačů je ale šéf Americké plavecké trenérské asociace John Leonard, který hovořil o světovém rekordu šestnáctileté plavkyně jako o „podezřelém, znepokojujícím či neuvěřitelném".  Leonard se však dotkl ještě závažnějšího tématu. „Pokaždé, když v plavání některá sportovkyně vypadala jako superžena, ukázalo se později, že dopovala. Orgány MOV by měly zjistit, zda se neděje něco neobvyklého, pokud jde o genetickou manipulaci," prohlásil pro Daily Mail.

První olympiáda s genetickým dopingem?

Z čínské strany ihned reagovali antidopingoví odborníci, kteří upozorňovali na nesmyslnost tohoto tvrzení. Jak se však zdá, nemusí se jednat o „plácnutí do větru", vědci berou možnost genetické úpravy sportovců velmi vážně. Nikdo nemůže s jistotou prohlásit, že právě letošní olympiáda není ta, na níž se poprvé místo klasického dopingu nepodvádí díky genetickým úpravám.

Už v roce 2005 prováděl odborník na hormonální procesy Ronald Evans z Kalifornie genetické modifikace na myších. Evansovy myši mohly po pokusech chodit o hodinu déle a byly rezistentní k nárůstu tělesné hmotnosti bez ohledu na to, jak velké množství potravy snědly. Zůstávaly navíc ve skvělé kondici, i když se nehýbaly.

Podobné výsledky by se teoreticky mohly objevit i u špičkových sportovců. K tomu by se do těla mohl zavést gen, který podněcuje produkci kyslíku zásobující svaly a zvyšující tak jejich výkonnost.

Po pašování do těla zůstávají v organismu stopy

Na prvních testech proti tomuto druhu manipulace se už pracuje. „Hlavní výhodou genetického dopingu je skutečnost, že se jen velmi obtížně zjišťuje. Podobá se totiž lidským buňkám. Pokračujeme ve vývoji," prohlásila Anna Baoutinová z Národního ústavu pro měření v Sydney.

Lékařský ředitel MOV Patrick Schamasch se domnívá, že by se na tento druh dopingu mohlo přijít díky tomu, že po pašování zakázaných látek do těla zůstávají v organismu stopy, které se dají zjistit. Ale to zřejmě nebude dlouho trvat. „Jsem si jist, že brzy najdou způsob, jak látky do těla dostat, aniž by stopy zanechávaly," prohlásil.

MOV dokonce zvažuje, že by byli všichni medailisté z olympijských her testováni zpětně - ve chvíli, kdy bude nalezena účinná látka, která by genetický doping zjistila. Podobnou cestou se vydal MOV již před londýnskými hrami. Antidopingový šéf MOV Arne Ljungqvist testoval zhruba 100 vzorků z aténských her z roku 2004 a objevil šest podezřelých sportovců. „Čím déle budeme čekat, tím spíš se nám podaří někoho nachytat," prohlásil.

Budoucí praxe možná bude vypadat tak, že se na stupních vítězů zahraje hymna pro vítěze a pak se bude čekat několik dalších let, než se fanoušci dozvědí, komu skutečně patřila zlatá medaile.

Reklama