Hlavní obsah

Pořád se směju, loučila se s Tokiem Seemanová a těšila se na prosecco

Radek Malina (Tokio)Sport.czPrávo

Culila se. A netajila, že se už pár dnů culí prakticky nepřetržitě. V  posledním olympijském vystoupení zůstala plavkyně Barbora Seemanová patnáct setin od postupu do semifinále kraulařské padesátky. Výkon 24,92 sekundy ji přisoudil jednadvacátou příčku. „Při sprintech rozhodují maličkosti. Člověk je venku, ani neví,“ pokrčila rameny jednadvacetiletá česká reprezentantka.

Foto: Ondřej Deml, ČTK

Spokojená česká plavkyně Barbora Seemanová po novém českém rekordu ve finále závodu na 200 metrů volný způsob na OH v Tokiu.

Článek

S olympiádou jste se rozloučila výkonem, který na postup nestačil. Opouštíte tokijské Aquatic centrum zklamaná nebo převládá nadšení ze šestého místa na dvoustovce?

Kdybych jela na hranici osobáku, tak jsem postoupila do semifinále. Nemůžu být tudíž spokojená. Byla jsem odhodlaná uspět, dala jsem do toho sto procent a nestačilo to. Při sprintech stačí maličko a člověk je venku, ani neví. Ale můj cíl tady v Tokiu byla dvoustovka a rychlost šla trošku stranou. Netvrdím, že jsme se na ni s trenérkou nepřipravovaly. Nicméně převládá radost.

Olympijský debut tedy budete hodit pozitivně?

Jednoznačně ano. Kdykoliv se řekne Tokio, vybavím si finále dvoustovky a šesté místo. Ani to vlastně není výsledek, v který jsem doufala. Chtěla jsem do finále a předpokládala, že budu poslední. A doplavala jsem šestá. To je super. Kdykoliv si výsledek řeknu nebo ho někdo vysloví, tak se usmívám. Fakt! Jenom při zmínce mého umístění mám úsměv na tváři.

Uvědomila jste si s odstupem hodin a dnů, jak výjimečného výsledku jste dosáhla?

Chtěla jsem se soustředit ještě na další starty. Ale když jsem někoho potkala a přijímala gratulaci, tak jsem si uvědomila, jak super jsem plavala. Pokaždé jsem si říkala: „Ty kráso, mám to za sebou a jsem šestá!" Až přiletím do Prahy, docvakne mi to definitivně. S trenérkou jsme nadšené.

Už jste vyřídila všechny gratulace?

Jsem neuvěřitelně dojatá, kolik lidí na mě myslelo a vstávalo k televizi. Dorazilo neuvěřitelné množství gratulací a blahopřání k výkonu. Dokonce od lidí, které vůbec neznám. Bylo toho tolik, že jsem ani nestihla ještě odpovědět všem. Určitě to udělám, ale chtěla jsem taky ještě odpočívat před dalšími starty. Člověka vyřizování zpráv přeci jen trošku rozptyluje a já chtěla zůstat koncentrovaná.

Přebije skvělý výsledek i všechny restrikce a omezení, které jsou s olympiádou spojené? Nebo až se jednou ohlédnete, budou hry v Tokiu ty, které byly poznamenané pandemií?

Já si za ten rok na všechny restrikce zvykla. Byla jsem na mistrovství Evropy, podmínky byly podobné. Pořád to bylo testování, pořád roušky. Naučila jsem se situaci brát, jak je. A bez diváků. Ale v Tokiu byla fajn atmosféra díky plavcům ze všech výprav. Samozřejmě, kdyby mohli dorazit rodiče, bylo to lepší, ale i tak v mém případě byla představa olympijských her naplněna.

V pondělí letíte domů. Jak prožijete dva volné dny?

Dostala jsem prosecco, chladí se mi v lednici na apartmánu. To si dám za odměnu. A k tomu pizzu. Do odletu budu jenom ležet. Stejně nikam nemůžu. No, ještě chci vlastně potkat zlaté kluky. Snad si se mnou Lukáš Krpálek s Jirkou Prskavcem připijí. Taky se podívám po vesnici. A určitě nepůjdu nic nakupovat. Děsí mě hodinové fronty, které byly třeba u suvenýrů. Ale moc se těším do parku, který je v naší vesnici.

Reklama

Související témata: