Nejhorší pocit? Když zhasnul oheň, přiznala Sáblíková. Šprýmař Jílek se zahřál tancem

Přijít s českou vlajkou na plochu pro ni nebyl nový zážitek. Při slavnostním zahájení si tuto roli vyzkoušela už před dvaceti lety v Turíně, na zakončení ji nesla ve Vancouveru 2010 i v Pekingu 2022. „Vždycky je to velká pocta. Jsem ráda, že jsem tu naposledy mohla být, bylo to hodně emotivní,“ neskrývala trojnásobná olympijská vítězka.

Osmatřicetiletá rychlobruslařka si užívala i momenty, které mohly jiným sportovcům připadat nudnější, v podobě projevů funkcionářů či politiků. „Poslouchám, co se říká, má to pro mě obrovský význam. Ale nejhorší bylo, když zhasnul oheň,“ přiznala Sáblíková, jak ji zasáhl symbolický moment, kdy v Miláně i Cortině d’Ampezzo byly pochodně uhašeny.

Jílek krásný, i když pro sportovce mnohdy únavný, ceremoniál zažíval poprvé. „Bylo to velkolepé, hodně historické, skvělá atmosféra. Některé části byly nudnější, ale celkově to na mě udělalo skvělý dojem,“ vyznal se 19letý talent, jenž ze své první olympiády veze domů zlato a stříbro.

„Nést vlajku byla pocta. A ještě s Martinou, hrozně jsem si to užil,“ líčil Jílek, byť neskrýval, že ho po náročném programu bolí nohy. „Chudák Mety to nedával,“ dobírala si ho Sáblíková. „Ale byla jsem ráda, že jsem tam byla s ním. Jak je šprýmař, tak to odlehčoval,“ dodala.

Když se ale na závěr ujala pultu pro DJe americká formace Major Lazer, i Jílek své nohy rozhýbal. „Tancování bylo super, zahřáli jsme se,“ usmíval se nejúspěšnější český sportovec letošních her.