Hlavní obsah

OLYMPIJSKÁ GLOSA: Zvítězí udržitelnost, nebo hlas sportovců? Hry stojí na rozcestí

Po svém posledním pátečním závodě spěchal do Milána, ubytoval se v olympijské vesnici, nakupoval suvenýry z her ve velkém fanshopu u milánské katedrály. Zašel také do Českého domu i na hokejový zápas o bronz mezi Slovenskem a Finskem, aby alespoň trochu nasál olympijskou atmosféru. Však pak biatlonista Michal Krčmář upřímně šéfovi ČOV Jiřímu Kejvalovi říkal: „Bylo to všechno nádherné, ale pro nás to bylo takové trochu mistrovství světa.“ Biatlon totiž jako by nebyl součástí her.

Foto: Leonhard Foeger, Reuters

Aréna ve Veroně před závěrečným ceremoniálem. Řada sportovců se na něj kvůli vzdáleným sportovištím nedostane a neužijí si tak olympijskou atmosféru.

Článek

Po celé dva týdny zůstal biatlon ve své bublině v Anterselvě, daleko od hlavního dění her, což je daň za to, kam se olympiáda po gigantických až rozmařilých dřívějších časech vydala. Aktuálně sází na ekonomickou a ekologickou udržitelnost, což je však v kontrastu s tím, po čem touží olympijští sportovci – být nejlépe v jedné vesnici, navzájem se podporovat.

To olympiáda v italském podání nabídla šest samostatných vesnic, často izolovaných pro jednotlivé sporty, čímž závodníkům duch her připomínal spíš „obyčejný“ Světový pohár. „Mě tohle hrozně štve, protože tomu chybí olympijská atmosféra. A bohužel tento koncept pokračuje dál,“ říká šéf české výpravy Martin Doktor. „Především pro sportovce ta olympiáda není plnohodnotná,“ přidává předseda ČOV a jeden z funkcionářů MOV Jiří Kejval.

Přiznává, že mezinárodní olympijské hnutí se nářky sportovců zabývá, ale jsou tu klimatické, ekonomické vlivy. Říká, že hry skončily úspěchem, televizní divák roztříštěnost nikterak nepoznal, sledoval vysílání kontinuálně. Navíc se bez zničujících investic daly využít ikonická sportoviště. „V roce 2034 bude olympiáda v Salt Lake City, kde bude jedna vesnice. Ale míst, kde by se daly hostit sněhové i ledové sporty naráz, už na světě moc není,“ ví Kejval.

A tak i příští zimní hry ve Francii budou v podobném konceptu jako ty italské. Ledové sporty budou v Nice, sněhové se nejspíš odehrají v Savojských Alpách a pořadatelé teď zvažují i divokou variantu, že by rychlobruslení odsunuli do nizozemského Heerenveenu, který od Nice leží skoro 1500 kilometrů (!) daleko. Aréna tu stojí, pro Nizozemce, což ukázal i Milán, jde o národní sport. Koneckonců na letní olympiádě v roce 2028 bude třeba vodní slalom v Oklahoma City, tedy 2000 kilometrů od Los Angeles.

A to vše v zájmu udržitelnosti, ušetření nákladů, pro vodní slalom jde i o nutné přijetí, aby zůstal v olympijském programu.

Když o rychlobruslařské variantě uslyšel Metoděj Jílek, zděsil se. „Jsem zásadně proti. Bruslaři, kteří by poprvé jeli na olympiádu, úplně přijdou o atmosféru, bude to pro ně další normální Světový pohár. A Holanďani by měli neskutečnou výhodu domácího prostředí. Pokud Francouzi aspoň trochu stojí o medaile, což by měli, byla by od nich hloupost dát to Heerenveenu.“ Nikola Zdráhalová přidala: „Nebylo by to úplně fér, vždyť hala se dá udělat kdekoliv, což jsme viděli tady.“

Rychlobruslařská aréna i jedna z hokejových hal byly postavené na milánském výstavišti, po skončení paralympiády se rozeberou.

Jenže taky je nutné poznamenat, že se o pořádání - zvlášť zimních her - už nesvádějí velké bitvy. Organizátoři chtějí logicky osekat náklady, což některé sporty odnesou a zničí to i touhy mnohých sportovců po olympijské atmosféře. „V mé pozici musí být člověk spíš idealista,“ říká Doktor k budoucnosti „společných“ her.

Jenže zatím to vypadá, že bude vítězit spíš ekonomický pragmatismus, což nemusí být nutně špatná cesta.

Olympiáda 2026 v Miláně a Cortině

V Itálii se od 6. do 22. února konala olympiáda. Prohlédněte si výsledky ZOH, stejně tak konečné medailové pořadí výsledky Čechů.

České medaile: Zuzana Maděrová (zlato), Metoděj Jílek (zlato, stříbro), Eva Adamczyková (stříbro), Tereza Voborníková (bronz)

Redakce Sport.cz po celou dobu olympiády nabízela dvě online studia - Italské ozvěnyCiao Italia.