Článek
Rusko s pomocí Běloruska loni v únoru zaútočilo na Ukrajinu a jejich reprezentanti proto byli většinou sportovních organizací vyloučeni z mezinárodních soutěží. MOV ale nyní usiluje o to, aby jim byl umožněn start na hrách v Paříži.
Proti se okamžitě postavila Ukrajina a po společném on-line jednání 10. února, kterého se zúčastnili i čeští zástupci, ji podpořili představitelé více než třicítky států včetně USA, Velké Británie, Francie, Kanady nebo Německa.
Rusové a Bělorusové by se podle MOV mohli olympiády zúčastnit jako neutrální sportovci, aby nebyla porušována jejich lidská práva. Zástupci států argument částečně uznali, vyzvali ale MOV, aby upřesnil, jak si neutralitu sportovců představuje.
"Pokud tak neučiní a nepřijde s detailními a konkrétními návrhy, nesouhlasíme s tím, aby byl Rusku a Bělorusku umožněn návrat do soutěží," citovala agentura AP dopis před jeho oficiálním odesláním.
Obavy panují především kvůli provázanosti sportu a režimů v obou zemích. "Máme velké pochybnosti, jestli je vůbec možné, aby Rusové a Bělorusové mohli na olympiádě startovat jako neutrální sportovci, když jsou přímo podporováni a placeni státem," stojí v listu.
"Důvodem ke znepokojení jsou v případě obou zemí také silné vazby sportovců na armádu. Náš postoj vůči nim proto nikdy nebyl založen na diskriminaci kvůli národnosti, jen chceme, aby MOV všechny tyto problémy adresoval," uvedly vlády v dopise, v němž také za nejrychlejší možnost návratu Rusů a Bělorusů do soutěží označily okamžité ukončení války.
Proti startu Rusů a Bělorusů na olympiádě v Paříži se minulý týden postavil také Evropský parlament. Vyzval všech 27 členských zemí, aby tlačily na MOV, jehož snahu o návrat ruských a běloruských sportovců označil za "ostudu mezinárodního sportu".
