Reprezentovala s Neumannovou, teď je mámou olympijské vítězky. Přijde mi to neuvěřitelné, říká

Bormio (od našeho zpravodaje) – Při sledování zlaté cesty své dcery v Bormiu si připomněla spoustu společných momentů. Třeba, jak všechny své tři děti v Engadinu tahala na běžkách a učila je lyžovat.

Nebo jak se s kamarádkou a dvojnásobnou olympioničkou v běhu na lyžích Karolínou Grohovou přihlásily na jeden z nejslavnějších skialpinistických závodů Trofeo Mezzolama přes čtyřtisícové vrcholy a když jim před devíti lety odpadla kolegyně, vzala místo ní dceru Marianne.

„Karolína byla v nejlepší formě a Mariánka pod jedním z vrcholů řekla, že už prostě nemůže. Tak ji Kája vzala lyže, nějak jsme ji dostrkaly nahoru a pak už sjely dolů,“ usmívá se Fattonová při vzpomínce na drsné seznámení s nástrahami skialpinismu své dcery, která je teď olympijskou šampionkou.

Sama má na kontě třeba dvě jedenáctá místa na světových šampionátech na přelomu 80. a 90. let. „Ale na medaile jsem nikdy nepomýšlela. Tak mi přijde neuvěřitelné, že dcera je teď olympijskou vítězkou,“ přiznává v rozhovoru pro Sport.cz.

Cenné kovy přitom také vybojovala, na univerziádě na Štrbském Plese v roce 1987. Ta ale pro ni byla důležitá zejména z osobního pohledu. Seznámila se tam se svým budoucím partnerem, po hrách v Albertville se do Švýcarska přestěhovala a koncem roku 1995 se jim narodila dcera Marianne.

Dál zůstávala v kontaktu s některými bývalými reprezentačními kolegy, například s Martinem Petráskem. „I u Katky Neumannové jsme byli na chatě na Šumavě s dětmi, když už měla dceru. Teď jsem jí psala přes Facebook, že tu bude dcera závodit, ale asi si tam zprávy nevšimla,“ líčí.

Do Česka jezdí Fattonovi každý rok. „Za bratrem do Hrabětic, za švagrovou… Když ještě žili rodiče, trávili jsme tam každý rok dva tři týdny,“ říká. Teď už se svou třicetiletou dcerou komunikuje ve francouzštině, byť čerstvá olympijská šampionka zvládla po svém zlatém závodě i rozhlasový rozhovor i v češtině.

Existovala varianta, že by Marianne Česko reprezentovala? „Někdy jsme si tu otázku kladli. Je napůl Češka, má ráda českou kuchyni. Ale odmala žije ve Švýcarsku, má tu partnera, tak tím to bylo dané,“ říká Anna Fattonová.

Reálnější bylo, že by se Marianne realizovala v jiném sportu. V mládí koketovala s biatlonem, v týmu byla třeba se svou úspěšnou vrstevnicí Lenou Häckiovou-Grossovou. „Šlo jí to, ale vybíralo se ze tří holek při testu na kolečkových lyžích a zrovna se jí na nich zlomil bodec. Tak se do týmu dostala Lena a dcera trenéra,“ popisuje.

Rodinné propojení s biatlonem však zůstalo. Věnoval se mu v dětství i starší ze dvou synů Anny Fattonové, synovec Martin je zase partnerem bývalé švýcarské reprezentantky Elisy Gasparinové.

Marianne ale určitě nelituje, jakou cestou se vydala. Světové medaile ve skialpinismu sbírá od roku 2017, kdy ještě nemohla tušit, že se její sport objeví na olympiádě. „Ona je velmi disciplinovaná. Co se týče přístupu, jídelníčku… Také si prošla vyhořením, nějakou dobu se z toho dostávala. Ale má fantastického partnera, který ji i trénuje,“ oceňuje Anna Fattonová.

„Před rokem měli tady v Bormiu testovací závod. A i podle fotek jí tchán vyrobil kopii schodů, které tu jsou, aby na nich mohla trénovat, což hodně pomohlo,“ líčí. Ostatně výběh schodů byl v olympijské verzi skialpinismu jednou z klíčových momentů Fattonové, kterou v sobotu ještě může čekat další boj o medaili ve smíšené štafetě.

A čemu dává přednost nyní šedesátiletá Fattonová? Vyrazí ve volném čase na běžky, nebo na skialpy? „Teď to na skialpy nejde kvůli nebezpečí lavin, shazují je bombami. Spíš vyrazím do Engadinu na běžky. Ty mám v krvi, to je můj oblíbený sport,“ usmívá se bývalá reprezentantka.