Třetí zlato z her! Švýcarský fenomén se zařadil mezi legendy, Zabystřan si vylepšil olympijské maximum

Bormio (od našeho zpravodaje) - Švýcarský postrach svahů von Allmen vyrazil na trať se startovním číslem sedm a od prvních chvil bylo znát, že se po sněhu klouže v naprosté pohodě. Aby ne, se dvěma zlatými v zádech… V tu dobu ještě vedl nakonec stříbrný Cochran-Siegle, ale von Allmen jeho čas překonal o třináct setin. Žádný z dalších favoritů se mu už nepřiblížil, nejblíže byl krajan Odermatt, jenž z her vytěžil bronz.

Von Allmen se zařadil do naprosto elitní společnosti, té nejužší špičky. Mezi ikony. Po triumfech ve sjezdu a týmové kombinaci, za který vděčí ze značné části výkonu slalomářského parťáka Tanguye Nefa, získal třetí zlato z jedné olympiády. To se v historii povedlo jen dvěma lyžařům v mužské kategorii.

Rakušan Toni Sailer v roce 1956 (mimochodem, na hrách v Cortině d´Ampezzo, která spolu s Milánem hostí i ty současné) zvítězil ve sjezdu, obřím slalomu i slalomu. Super-G tehdy neexistovalo. Francouz Jean-Claude Killy předvedl to samé v roce 1968 v Grenoblu, od té doby čekalo alpské lyžování pod pěti kruhy na trojnásobného zlatého muže marně.

„Abych získal i třetí zlato? To by mi musely přát snad úplně všechny hvězdy,“ vyznal se von Allmen předtím, než ovládl i super-G. Stalo se. A stále ještě dost mladý Švýcar se rázem stal legendou. Na vůbec první olympiádě v životě!

Zabystřan papírové favority podruhé v krátkém časovém sledu překvapit nedokázal a nenavázal tak na prosincové vítězství v super-G v rámci světového poháru. Nakonec zajel 17. nejrychlejší čas, čímž si alespoň vylepšil své osobní olympijské maximum z individuální disciplíny.

I tak tuší, že mu super-G mohlo sednout lépe. „Přiznám se, že kdybych jel znovu, nevím, kde mám jet rychleji. V jízdě jsem nenašel nic úplně špatného, ale chyběl mi větší risk. Z umístění jsem zklamaný,“ pravil Zabystřan, jenž na rozdíl od sjezdu v týmové kombinaci neměl pocit, že by jej nepodržel materiál, respektive že by až příliš experimentoval s nastavením lyží. „Super-G je spíš o závodníkovi. Lyže musí hezky zatáčet, musíte je cítit, což jsem dneska cítil. Bylo to spíš o tom, kdo pojede jakou stopu,“ uzavřel Zabystřan.