Je to krutý sport. Ale jsem pyšný na tu naši partu, říkal Pastrňák

Milán (Od našeho zpravodaje) - Po jeho ráně se Češi v první třetině ujali senzačního vedení, byl na ledě i u toho, když sedm minut před koncem Palát dával na 3:2. Nakonec ale David Pastrňák stál před novináři zklamaný. „Bude to mrzet. Přeci jen jsme na ten turnaj čekali strašně dlouho. Mít vedení čtyři minuty od konce proti týmu, jako je Kanada…“

Bylo však úchvatné sledovat, jak se proměnil tým po úterním utrápeném výkonu s Dánskem. Najednou dřel, hrál obětavě, tvrdě.

„Většina kluků bojovala celý turnaj se sebevědomím. Celkově jsme proti Dánsku neodehráli dobrý zápas po celých šedesát minut. Zároveň jsme si to v šatně dobře uvědomovali. Věděli jsme, že jestli takhle nastoupíme dneska, dostaneme desítku. Proto jsem strašně pyšný na kluky, jak jsme to s Kanadou odbojovali od první do poslední minuty,“ vyprávěl Pastrňák. „To je totiž to, co zdobilo náš hokej a co nám v minulosti přineslo úspěch.“

I on viděl na ledě nervózní Kanadu, která při cestě za vysněným zlatem málem narazila už ve čtvrtfinále. „Je to krutý sport, vedli jsme ještě pár minut před koncem a veškerý tlak byl na nich. Čerpali jsme z toho, jak jsme viděli, že jsou nervózní. Obrovský smutek a zklamání. Hlavně jsme chtěli bojovat a… A bohužel to nestačilo.“

Také on - podobně jako kouč Rulík - cítil křivdu z výkonu sudích. Hodně se rozčiloval po zákroku obránce Doughtyho. „Z mého pohledu jsem od něj dostal do hlavy buď loktem, nebo rukavicí, protože jsem to dostal přímo do pusy. Celkově ti rozhodčí… Nečiho tam Kanaďan před koncem třetí třetiny zpomalil v samostatném úniku, zahákoval ho. Do Dostyho taky vjeli.“

Ocenil však tvrdost svých parťáků. „Bylo důležité, jak jsme vyhrávali souboje. Kluci to nastavili strašně brzy – Gudy (Gudas), Ruttič (Rutta) tam hitovali. Dostali jsme se rychle do hry. Někdy je potřeba se i takhle probudit.“

Bohužel k výhře to nestačilo.