Článek
Většina současných extraligových trenérů v roce 1998, kdy česká reprezentace ovládla turnaj v Naganu, hokej aktivně hrála. Vítkovický kouč Václav Varaďa vzpomíná, že zápasů na turnaji moc neviděl. „Byl jsem v hlavním týmu Buffala, ale v rámci přestávky soutěže kvůli Naganu a jsem byl odeslaný na farmu Rochester Americans. V podstatě ani nevím, kde jsem to finále sledoval, ani těch zápasů olympijského turnaje jsem moc neviděl, spíš jsme pořád hráli,“ přiznává trenér Vítkovic.
Triumf českých hokejistů ale následně oslavil s tehdejšími spoluhráči z Buffala. „Poté, co Nagano skončilo, tak se zpátky do hlavního týmu vrátili Dominik Hašek a Richard Šmehlík. Já jsem se vrátil zpátky z farmy, takže jsme to tak nějak oslavili,“ vzpomíná Varaďa.
S dalším zlatým medailistou tehdy hrál také trenér Hradce Králové Tomáš Martinec. „Moje vzpomínky jsou o to živější, že v té době jsem hrál v Pardubicích s Milanem Hejdukem, který se Nagana účastnil a byl u rozhodujícího gólu,“ ohlíží se kouč hradeckého Mountfieldu.
Na Nagano trenéři rádi vzpomínají. Turnaj sledovali většinou s rodiči nebo kamarády. „Někdy okolo čtvrté hodiny ráno jsem vstával a zápas sledoval s mojí maminkou. To byly i slzy k ránu, takže to si pamatuji velmi dobře,“ popisuje šéf pardubické střídačky Filip Pešán.
Ladislav Čihák, který momentálně vede českobudějovický Motor, finále sledoval s kamarádem a otcem. „Tenkrát mi bylo nějakých sedmnáct a s kamarádem jsme na to ráno vstali, koukali na hokej a potom jsme šli do ulic,“ přiznává.
Pro všechny z nich znamená Nagano krásné vzpomínky a spoustu pozitivních emocí, které se jim zaryly do paměti. „Byla to euforie opravdu veliká, celorepubliková. Lidi tím opravdu neskutečně žili a i já, jako mladý hokejista v té době, jsem to samozřejmě velice intenzivně prožíval,“ vybavuje si kouč Liberce Jiří Kudrna.
Finále si nenechal ujít ani plzeňský kouč Josef Jandač, který cítil hrdost. „Fandil jsem samozřejmě jako všichni, ale už je to hrozně dávno. Žádný zápas jsem si ale nenechal ujít. Byl jsem začínající trenér a měl pocit hrdosti, že jsem malinkou součástí toho zlatého českého hokeje,“ dodává Jandač.
