Článek
Vstříc 6900 metrů dlouhému dostihu se v minulosti vydávalo i více než dvacet koní. Loni jich startovalo 15, rok předtím ještě o jednoho více. Letos zpočátku přitom nic nenaznačovalo, že by startovní pole mělo prořídnout. Kvalifikační podmínky pro start ve slavném dostihu splnilo 26 koní.
„Proč není víc koní ve Velké pardubické? Protože je podzim a léto bylo tvrdé. Zdraví koní je nevyzpytatelné,“ řekl trenér Josef Váňa starší, který letos po letech koně na startu Velké pardubické nemá.
Příkladem je i valach Zarate, který se lehce zranil v tréninku a trenér Lempochner musel ryzáka na poslední chvíli škrtnout.
„Tak málo koní na startu není dobré. Optimální počet je podle mě patnáct až sedmnáct,“ řekl Sportu.cz prezident Jockey Clubu ČR, nejvyšší dostihové autority v zemi, Jiří Charvát.
Z plného tréninku do důchodu
Za největší příčinu malého počtu označil vysokou marodku, za níž může sucho, tedy tvrdá dráha na závodištích i v tréninku, na níž šlachy koní trpí a přichází jejich zranění. I proto odešli v sezoně do dostihového důchodu jednak třináctiletý poctivec Dulcar de Sivola a také již v minulosti operovaný Del Rey.
Loni se po vítězné kvalifikaci odporoučel na marodku také supertalent Fort Medoc, letos vykročil jedním startem opět vítězně, ovšem i jeho letošní zranění nepustí dál. Nuceně odpočívá i Cuwall, Klarc Kent nebo Ztracenka.
„Ve druhé a třetím kvalifikačním dostihu to odneslo zdraví hodně koní. To není nic proti pořadateli, dráha se nedá v tomhle suchu ukropit. Je to skutečnost, se kterou se musí začít něco dělat,“ říká Charvát. Sám jako majitel dostihového závodiště v Mostě už před několika lety od pořádání překážkových dostihů na severu Čech upustil, a to právě kvůli tomu, že připravit dobrou dráhu v parném létě je prakticky nemožné.
Na překážkového koně se čeká, a to je drahé
Další příčinou malého počtu je úbytek překážkových koní. Náklady na jejich trénink totiž stouply a ne všichni majitelé jsou ochotni vydržet minimálně do šesti, sedmi let věku koně, kdy se po splnění kvalifikačního dostihu může na start Velké postavit.
„Náklady na trénink se výrazně zvýšily z 12 na 20, 25 tisíc korun měsíčně. Překážkový kůň potřebuje trénovat do vyššího věku a lidé často ztrácejí trpělivost. Málokdo na to má,“ říká Charvát.
A ještě jeden faktor ovlivnil menší počet koní na startu, a sice zaniklý hřebčín Napajedla, z něhož vzešla nejedna legenda Velké pardubické. Ostatně vítěz Velké z roku 2023 Sacamiro pochází právě odsud.
„Budeme si muset zvyknout, že čeští odchovanci v dostizích nebudou. Napajedla bylo místo, které produkovalo vynikající koně. Nejsou a budou nám chybět. Francouzský a anglický chov válcuje dostihové dráhy, zahraničních koní tady bude víc a víc. Koní s českým původem se tady rodí opravdu málo,“ řekl ředitel Dostihového závodiště Pardubice Jaroslav Müller. Trvale malého počtu koní na startu Velké pardubické se nebojí. Menší počet je podle něj důsledkem počasí, které letos panovalo.
Větší šance v menším dostihu
Některé realizační týmy daly přednost startům v jiných rámcových dostizích. V Ceně Labe například startují dva takoví a stejně tak v Ceně Vltavy. Nordstrand se dokonce z ultra vytrvalecké distance, jakou Velká pardubická je, přesunul na start nejkratšího překážkového sprintu do Memoriálu kapitána Rudolfa Poplera.
„Zřejmě se ekipy podívaly na startovní listinu a racionálně uvažovaly, zda běžet o pět milionů korun s tak dobrými koňmi, nebo o milion s těmi, na které už mají. Je to logický krok,“ dodal Müller. Pořadatelé navíc letos navýšili prize money jak u Ceny Labe, tak Vltavy. Prvně zmiňovaná se ještě loni běžela o půl milionu korun, letos poprvé o milion korun, ve druhém dostihu se dotace zvedla o sto tisíc.
