Hlavní obsah

Kafka byl jako zeď, klaněl se hvězdný Kohonen. Já ve vítězství věřil, tvrdil gólman

Byl hlavním strůjcem florbalové senzace. Gólman Tomáš Kafka dovedl florbalisty Tatranu Střešovice k výhře 6:4 nad švédskou Storvretou považovanou za nejlepší tým planety. „Byl jako zeď,“ vysekl mu poklonu Mika Kohonen, trojnásobný nejlepší hráč světa. Ostřílený gólman ale z veleúspěšného vstupu do Poháru mistrů v Mladé Boleslavi vědu nedělal.

Foto: Radek Petrášek, ČTK

Gólman Tatranu Střešovice Tomáš Kafka zasahuje při utkání se švédskou Storvretou.

Článek

Je to pro vás jedno z nejdůležitějších vítězství kariéry? Švédskou reprezentaci Češi nikdy neporazili, teď máte skalp jejich mistra.

Asi si to ještě pořádně neuvědomuju. Před zápasem jsem ale věřil, že můžeme vyhrát. Jednak to byl zápas ve skupině, tak nás mohli lehce podcenit, a jednak jsem ze švédské ligy věděl, že když se jim ta hra otráví, nehrají tak dobře.

Jak se hvězdnému týmu dá hra otrávit?

Třeba jejich první lajna potřebuje mít pořád balónek, když ho nemají, jsou rozhození a nešlape jim to. My si je dobře nastudovali a dobrou obranou a brejky jsme jim to otrávili slušně.

Pomohlo i vám osobně letošní půlroční angažmá ve švédském Balrogu?

Určitě v tom, že tam jsme hráli se Storvretou vyrovnaný zápas, mohli jsme uhrát remízu. Takže jsem věděl, že i slabší tým s nimi dokáže uhrát dobrý zápas.

Při předzápasové poradě jste se tedy dělil s ostatními o své poznatky ze švédské Superligy?

Nejvíc toho říkal Johan von der Pahlen, systém, co hrají, zná léta letoucí, Milan Garčar, Marty Richter a já jako hráči, co mají se švédskou ligou zkušenosti, jsme k tomu samozřejmě taky něco řekli. Vytvořili jsme si takový seznam jejich nejnebezpečnějších hráčů a ke každému vypsali pět šest bodů, čím se vyznačují.

Ve třetí třetině se několik minut nehrálo, když si švédský gólman stěžoval, že na něj svítí okny v hale světlo. Byl to podle vás jen taktický prvek?

Oni potřebovali nechat odpočinout svoji první lajnu, ta už tam pak ve třetí třetině chodila pořád, takže to asi byla taktika. Nesvítilo to ani do brankoviště, ale někam do rohu. Já ale také občas, když vidím, že tam je mokrý flek a hraje nám to do karet, přeruším hru…

Po zápase jste se zle díval na rozhodčí…

Myslím, že se v závěru potřebovali trochu blýsknout, byla to zbytečná vyloučení. Předtím nevyloučili za vzdálenost Holtze, netrestali ani opakovaný fauly a pak vyloučí za posunutou bránu… Byť teda přiznávám, že byla posunutá úmyslně, tam mi spadl bek, chtěl jsem si pokrýt tu stranu.

Kdy jste věřil, že už zápas nepustíte?

Když stáhli na 3:5, věděl jsem, že to může jít oběma směry, ale když jsme přidali šestý gól, bylo mi jasné, že už to nepustíme.

V úvodu sezóny se hned několik hráčů Tatranu včetně vás nakazilo příušnicemi. Cítíte na sobě ještě jejich následky?

Všichni tři kluci, co byli na střídačce, měli příušnice v té poslední fázi v průběhu září, asi kvůli tomu nehráli. Mě také přibrzdily, protože jsem dva týdny netrénoval a předtím měl týden dovolenou, takže jsem byl tři týdny bez florbalu. V prvních ligových zápasech to na mě bylo znát, mohl ke mně být trenér shovívavější, protože není jednoduchý se po takovém manku dostat rychle do formy.

Jak důležitá je tato výhra pro další vývoj turnaje?

Pro český florbal to znamená, že Vítkovice vloni i my letos jsme dokázali, že když je český tým ve formě, může porazit i nejlepší mančaft na světě. Pro turnaj ale tahle výhra nic neznamená, spíš jen to, že nehrozí podcenění od semifinálového soupeře. Trošku se obávám, abychom teď my nepodcenili norský Tunet, budeme si muset dát pozor.

Reklama

Související témata: