Česká paráda! Lukeš se fantasticky prodral k titulu mistra světa

V emotivním rozhovoru po závodě Lukeš věnoval titul svému otci. „Tohle je hlavně pro něj, protože on je pro mě největší hrdina. Je to ten opravdový mistr a jsem hrozně rád, že jsem mu tímhle udělal radost. Děkuju všem a taky je to pro mámu,“ pohlédl se slzami v očích k nebi na památku zesnulé matky.

Dlouho to přitom ve finále nevypadalo na zlatý zápis do historie českého moderního pětiboje. Lukeš se ve finálovém závodě ve městě Kuej-jang postupně posouval pořadím vzhůru.

Po šermu byl v osmnáctičlenném finále čtrnáctý. „Ten jsem totálně projel, ale pak už jsem byl ve svém tunelu,“ pochvaloval si. Po překážkovém běhu už byl jedenáctý a čtvrtý nejlepší výkon v plavání ho posunul na šestou pozici.

„Překážky byly bez chyby a plavání taky přesně, jak jsem potřeboval,“ pochvaloval si Lukeš. „Bylo fajn, že jsem plaval ve druhé rozplavbě, takže jsem potom měl čas se rozběhat,“ líčil.

Vše korunoval až v závěrečném běhu kombinovaném se střelbou, v němž dosáhl až na vrchol. Na poslední pátou střelbu dorazil společně se dvěma soupeři, ze střeleckého stavu už vybíhal první a ve zbývajících stovkách metrů náskok ještě zvýšil.

„Běh hodně bolel, ale bylo to asi celkem rychlé. V posledním kole jsem nevěřil, že se to děje. Krok za krokem jsem se přibližoval, doběhl jsem do cíle a teď se někde vznáším,“ rozplýval se.

„Neskutečné! Neobhájil jsem bronzovou, ale mám zlatou,“ usmíval se Lukeš s odkazem na šampionát v litevském Kaunasu. „Je to na den přesně a oba závody měly dost podobný scénář,“ srovnával.

Ziskem 1586 bodů zvítězil Lukeš o pět bodů před Rusem Jegorem Gromadským, třetí byl Korejec So Čchang-wan.