Článek
„Nadcházející troje hry budou vlastně ve stejném časovém pásmu. Aklimatizace je hodně důležitá, i proto jsme se na ni zaměřili," říká šéf české olympijské mise Martin Doktor.
Po ZOH v Pchjongčchangu 2018 budou letní hry 2020 v Tokiu a další zimní zápolení o olympijské medaile hostí v roce 2022 Peking. I proto se zástupci ČOV spojili s Národním ústavem duševního zdraví v Klecanech a Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy v Praze, kde má celý projekt na starosti docentka Bendová.
„Jednou z alternativ je třeba použití speciálních brýlí omezujících přístup modrého světa z monitorů či LED osvětlení. Sportovci musejí absolvovat proceduru, kdy se zjišťuje režim spánku v běžnému prostředí a následně se nastaví hodinu po hodině program aklimatizace, přičemž je přesně určena doba na slunečním světle, ve tmě či s brýlemi," popisuje Doktor.
Další alternativu představují speciální „lektvary", které čeští sportovci používali už ve Vancouveru. „To je otázka ryze lékařská. Máme je připravené, ovšem není to věc, která funguje na každého. Pochopitelně je možné volit i kombinaci obou uvedených postupů," přibližuje Doktor.
V neposlední řadě pak ve spolupráci s ČOV absolvují čeští reprezentanti aklimatizační kempy přímo v zemi a speciální soustředění mají naplánovaná i těsně před startem her. A tak třeba rychlobruslařka Sáblíková vyrazí do Koreje už v závěru ledna, sdruženáři a skokani plánují přípravný kemp v Japonsku, aby strávili maximum času ve stejném časovém pásmu.
„Biatlonisté po konzultaci s docentkou Bendovou absolvují kemp na polovině cesty v Kazachstánu. V Pchjongčchangu nemají moc možností k tréninku, zato v Astaně ano. Tudíž rozdělí cestu a vyřeší přípravu i problém aklimatizace," vysvětluje Doktor.