Článek
„Na to první vítězství nikdy nezapomenu, bylo to v roce 1995 na Kypru," přiznal borec, který pošesté v kariéře vyhrál závod Světového poháru. Vedle těchto triumfů dokázal v minulosti vystřílet i medaile na světových a evropských šampionátech, včetně těch nejcennějších.
Dvacet let patří k absolutní světové špičce. Jediné, co mu ve sbírce chybí, je cenný kov z olympiády. Věří, že se ho ještě dočká. „Už jsme se dohodli s trenérem Janem Hůlou, že do Ria vydržím a ještě dva roky budu zlobit kluky o víc než generaci mladší," prozradil svůj dlouho tajený úmysl.
K tomuto rozhodnutí přispělo i čtvrteční vítězství, ale neměl to být závod, který by mu vyhovoval. „Po oba dny bylo obrovské vedro, spousta startujících. Střílelo se od rána do večera. Až jsem si říkal, aby mi v mém věku nedošly síly. Naštěstí se to nestalo. Navíc se střílely vysoké výkony, protože terče byly velmi kvalitní. O to víc jsem rád, že mezi ty, kteří stříleli velká čísla, jsem patřil i já. Perry z USA dal 124 ze 125 možných, dalších šest nás trefilo 123, takže jsme si to rozdali o pět míst," popsal dlouhou kvalifikaci.
Rozstřel s Kuntschikem se protáhl na dvanáct ran
Nevyzpytatelný rozstřel zvládl Sychra v pohodě. Dokonce měl spočítáno, kdo si vytáhne, či spíš vystřelí černého Petra. „Počítal jsem, že nevydrží nezkušený Švýcar Ramella a vypadl skutečně jako první. Nejhorší bylo, ze na rozstřel jsem čekal čtyři hodiny. Musel jsem se udržovat v provozní teplotě. Ve finále se pak střílí na stanovištích 3 - 4 - 5 a znovu 4, tedy těch nejnáročnějších. Jeden dvojstřel je klasický, při druhém letí terče z věží v obráceném pořadí. Udělali nám to co nejtěžší, ty obrácené se teprve učíme a v nich se dělá nejvíc chyb. Finálové terče jsou těžší, jdou rychleji k zemi a lovit je na pětatřicet metrů je fuška," popsal pocity po první části finále.
Boj o medaili měl ale další zádrhel. „O účast ve zlatém duelu jsem svedl boj především s Rakušanem Kuntschikem v rozstřelu, který se protáhl na dvanáct ran. Pak přišla bitva s Číňanem Tin Thinem. To je vždycky loterie. Navíc sluníčko už zapadalo, svítilo do očí... Spíš to připomínalo podvečerní lov na kachny, než finále Světového poháru. Těch čtrnáct ran bylo nekonečných. Ale já byl ten šťastnější. Ovšem měl jsem toho plné zuby," oddechl si Sychra.
Před sebou má ale ještě dva hlavní vrcholy sezóny. Na světovém šampionátu už se bude střílet o účastnická místa v olympijském Riu. „Za čtrnáct dní jedeme na mistrovství Evropy v Maďarsku a hned po něm jedeme na Světový pohár do Číny. Potom bude až do září dlouhá pauza a vrcholem bude mistrovství světa ve španělské Granadě. Tam jsem loni vyhrál závod Světového poháru. Tahle střelnice a ta mnichovská mi sedí perfektně. Ale už jsem starší pán, musím se silami šetřit. Hlavně, aby mi vydržela forma na nejdůležitější závody sezóny," přál si král světové brokové střelby.
