Článek
"Jsem přesvědčený o tom, že uspořádání dražby pomůže zvýšení prestiže pardubického závodiště, a to bez ohledu na to, kolik koní se podaří prodat. Je potřeba si uvědomit, že je to první aukce po mnoha a mnoha letech," řekl ČTK ředitel spolupořádajícího Dostihového spolku Jiří Kunát.
Dražby anglických plnokrevníků jsou nedílnou součástí chovatelského života ve vyspělých zemích. Paradoxně v České republice, kde je dostihový sport na velmi slušné úrovni, se ještě koně nedražili. Zatímco v českých podmínkách se v minulosti začínalo vyvolávací cenou, pořadatel Tomáš Janda ze společnosti Janda Bloodstock přejal zahraniční způsob dražení.
Janda: Ve světě cena rychleji stoupá
"Rezervní cena byla tajná, kůň se začínal dražit od nuly nebo nízké částky. Podnítí to kupující, aby dražili. Ve světě cena mnohem rychleji stoupá. U nás na to lidé nejsou zvyklí," řekl ČTK Janda.
Chovatelé se v pátek spíš přijeli jen podívat. Dražba 26 koní se rozjížděla pozvolna, prodal se až čtvrtý nabízený roční ryzák Tammyray. Chovatel byl za něj ochotný dát 92 000 korun a připlatí si také devítiprocentní daň z přidané hodnoty. Větší drama pak nabídl prodej hnědky Macaone, jejíž cena začínala na 50 000 korunách a nakonec se prodala za 147 000 korun bez daně. Největší zájem však byl o teprve o roční ryzku Siran. Její cena se vyšplhala na 620 000 korun.
"Bylo to hodně dramatické. Prodalo se nakonec deset koní, byli bychom spokojení i s pěti. I v zahraničí se prodá kolem 70 až 80 procent nabízených koní, někdy klesá zájem na 60 procent," řekl Janda.
Řada návštěvníků v pátek odjížděla ze závodiště poučenější v tom, že není radno se při licitování protahovat. "Paní má zřejmě zájem. Ne? Tak příště to bude za osmadvacet tisíc," komentoval licitátor Martin Cáp.
Podle ředitele Kunáta by se dražby mohly v Pardubicích konat dvakrát ročně, na jaře a na podzim. Zatímco dnes se konala dražba koní z českých stájí, v budoucnu by se zde mohli kupovat koně i od zahraničních chovatelů.