Hlavní obsah

Softbalistka Kolkusová varuje: Největší úbytek bude u mládeže nad patnáct let

18. 5. 2021 20:31

Softbalu se věnuje jako hráčka a trenérka třicet let, momentálně trénuje Petra Kolkusová v pražském Tempu. V současné době, kdy amatérský sport brzdila koronavirová pandemie, dělá také učitelku na základní škole. Vede hodiny tělesné výchovy a věnuje se i dětem s ADHD, které byly kvůli online výuce trochu pozadu. "Neudrží pozornost, mají specifické problémy. Jejich rodiče třeba nemohou kvůli pracovním povinnostem kontrolovat jejich školní práci. Tak jsem hlídala, aby pracovaly podle pokynů vyučujícího a jejich pozornost neutíkala jinam," tvrdí Kolkusová, která pro projekt Díky za VZPruhu připravila pohybové výzvy a hry.

Foto: Česká softbalová asociace

Petra Kolkusová se věnuje softbalu už třicet let, zároveň vyučuje ve škole tělesnou výchovu a celkově se věnuje přípravě mládeže.Foto: Česká softbalová asociace

Článek

Softbal je její jedničkou. Nikoho nenechá na pochybách, jak skvělý kolektivní sport to je. Kolkusová tvrdí, že každého, kdo mu podlehne, připraví ve všech směrech. Děti se naučí běhat, chytat, házet, odpalovat a přes individuální výkony pracovat v kolektivu. Od všech těchto činností ale byly děti a mládež na několik měsíců odstřižené. A organizovaný amatérský sport se obává toho, že některé se už nevrátí k tréninkům.

„Osobně si myslím, že tak strašné to nebude u dětí do 14 let, kdy to máme jako rodiče ještě pevně v rukou. Největší úbytek bude ovšem v kategorii mezi patnácti a osmnácti lety, kde je statisticky dokázáno, že končí se sportem sedm z deseti za normálních okolností, natož v době poznamenané covidem," prohlásila Kolkusová, která pracovala také u juniorských reprezentací.

Podle softbalové trenérky přibude dětí s nadváhou a poruchou zraku kvůli každodennímu několikahodinovému sledování monitoru PC. „Kdybych své děti nenutila a nevedla k nějaké každodenní aktivitě venku, tak by byly pořád jen doma. Je jen na rodičích a na nás dospělých, abychom se snažili děti opět pro sport a aktivity mimo PC nadchnout. Ne všichni rodiče to takhle ale mají," dodala Kolkusová.

Pandemie se podle ní negativně projeví i u dětí v běžném školním životě. Nejvíce ohroženy jsou děti se specifickými poruchami učení a chování, které za normálních okolností využívají každodenní pomoci asistentů. Při online výuce je to mnohem těžší.

„Naše škola využila možnosti vytvořit individuální studijní skupiny dětí, které se mohou účastnit distanční výuky ve škole za podpory vyučujících. Povolený počet na skupinu byl šest. Tyto děti byly navrženy třídním učitelem, jelikož z různých důvodů v distanční online výuce zaostávaly. Rodičům byla nabídnuta podpora ze strany školy a někteří ji využili. Já jsem měla na starosti děti ze sedmých tříd," popsala Kolkusová program na základní škole v Kunraticích. „S nástupem dětí do školy už tyto skupiny nefungují. Teď bude důležité, aby se co nejdříve rozjel tělocvik, aby si žáci opět zvykli na pravidelný pohyb," dodala milovnice softbalu.

Reklama

Sdílejte článek