Článek
Ája Vrzáňová
Až po sametové revoluci se pravidelně vracela do vlasti a sledovala úspěchy českých krasobruslařů.
"Celý život jsem se snažila reprezentovat Českou republiku, mým cílem bylo se jednoho dne vrátit," připomínala opakovaně.
V Praze začala sbírat medaile
Ve 30. letech se postavila pod maminčiným dohledem prvně na brusle. S krasobruslením vážněji začínala pod trenérem Karlem Glogarem, první závody vyhrála ve svých sedmi letech. Po válce rozvíjela svůj talent u Arnolda Gerschwillera.
Debut na větší akci zažila při ME v roce 1947 v Davosu. Skončila tehdy pátá. V roce 1948 se zúčastnila ZOH ve Svatém Mořici. Byla opět pátá. Téhož roku však v Praze vybojovala bronz, první ženskou medaili pro ČSR z ME.
Světovou královnou ledu byla od roku 1949. Díky volné jízdě, plné vysokých tehdy ovšem jen dvojitých skoků, získala Vrzáňová na pařížském MS premiérový československý světový titul
| Tomáš Verner k úmrtí Áji Vrzáňové |
|---|
| "Ještě když jsme spolu letos natáčeli Na Cibulce, tak byla paní Ája plná života, energie a pohody. Česká republika přišla o velmi významného posla naší národní hrdosti a jedinečnosti. Ája byla dáma ve všech ohledech a aspektech, mimo to byla ještě navíc legendou v mém sportu. Měl jsem tu čest Áju poznat a dokonce se pokládat za jejího přítele. Nikdy nezapomenu na naše první setkání, když mě Ája obejmula jako svého vlastního a potom si mě vzala stranou mimo davy novinářů a funkcionářů, aby mi dala několik rad do života na ledě." |
V častých soubojích s velkými hvězdami, Kanaďankou Barbarou Scottovou, Rakušankou Ewou Pawlikovou nebo Jeanette Altweggovou z Velké Británie, ohromila půvabem a elegancí.
Před MS 1950 ji tehdejší režim vyzval k ukončení kariéry a povinnému trénování v Moskvě. Po poradě s otcem, tehdy ještě vrchním radou ministerstva financí, se rozhodla k odchodu z vlasti.
V Londýně byla při MS suverénní, tamtéž požádala o azyl. „Komunisti se mě snažili odvléct domů. Křičeli na mě, že jestli s nimi nepůjdu, zastřelí mi maminku. Ta za mnou nakonec přijela po půl roce, ale tatínka jsem neviděla šestnáct let," vzpomínala kdysi.
Z Británie se přesnula do USA, kde působila v lední revue Ice Follies a později v Ice capades pod uměleckým jménem Aja Zanova. Se svým americkým manželem českého původu Pavlem Steindlerem, kterého si vzala v roce 1969, podnikala.
Na kachny chodily i hvězdy
Na kachny do jejich restaurace v New Yorku s oblibou vedle českých rodáků Miloše Formana a Martiny Navrátilové chodili i Woody Allen, Paul Newman či Frank Sinatra.
Podílela se i na vzniku známého Trumpova kluziště v New Yorku. Pracovala jako konzultantka či rozhodčí závodů profesionálů.
Státní bezpečnost po emigraci Vrzáňové vynesla z jejího bytu 80 trofejí, plaketa za triumf na MS 1949 se kamsi ztratila. Londýnská čs. ambasáda Vrzáňové vskutku vyhrožovala pomstou na rodičích. Maminka pak prchla za dcerou přes oceán. Později v USA vyučovala klavír a zpěv.
Zlomený otec zůstal v Čechách, k útěku nenašel sílu. S dcerou se setkal až po letech, kdy mu byla umožněna návštěva USA. V roce 1978 zemřel, Vrzáňové nebyla povolena účast na pohřbu.
V roce 2004 obdržela dne 28. října od prezidenta Václav Klause Medaili Za zásluhy II. stupně. O pět let později byla v Los Angeles uvedena jako první česká krasobruslařka do Síně slávy, byla vyhlášena i českou Sportovní legendou.
„Jsem na takovou cenu velice hrdá. Nakonec na mě lidé v rodné zemi nezapomněli, i když po listopadu mladí vůbec nevěděli, že Československo mělo někdy krasobruslařskou mistryni světa," svěřovala se. Ocenění Sportovní legendou označila za největší poctu, jež se jí dostalo.
