Článek
Dá se na ježdění s rouškou zvyknout?
Už s nimi jezdíme v podstatě rok. Bylo nám řečeno, že dokud budou v Kalifornii povinné ve vnitřních prostorech, budeme je mít. Stejně občas spadne, třeba při skoku, ani si neuvědomíte, že pak chvíli jedete bez ní. Ale prostě ji musíme mít na sobě i při jízdě, chodí kontroly, žádnou výjimku nemáme. Sundat si ji můžeme, až když sedneme sami do auta.
Není nebezpečné, když vám rouška třeba před skokem spadne nebo překryje oči?
To samozřejmě hrozí, naštěstí na rozdíl od Evropy nemusíme mít respirátory, ale jakoukoliv roušku. Snažíme se je uchytit, aby nevyletěly nahoru před obličej. Je pravda, že mně ani Nathanovi (dvojnásobný mistr světa Chen) se to nelíbí, občas si ji před skokem sami stáhneme, aby nedošlo ke zranění, a pak ji zase natáhneme.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Nehrozí vám pak nějaká sankce, když chodí kontroly?
Tu by asi dostal stadion za to, že nás nehlídá, ale zatím jsem neviděl, že by to někdo řešil. Na ledě je nás málo, tak ani nejsme tak blízko sebe, což možná také hraje roli. Ale jinak i rodiče dětí, které jsou na ledě, mají vymezený prostor, kde s rozestupy sedí, aby se nemusela pořád dezinfikovat celá hala. Pustí nás do ní patnáct minut před tréninkem a patnáct minut po něm ji zase musíme opustit, každý den vyplňujeme zdravotní dotazníky, měří nám teplotu…
Neteř ještě neviděla |
---|
Světový šampionát krasobruslařů ve Stockholmu může sloužit i jako místo rodinných setkání. Michal Březina žije v Kalifornii, jeho sestra Eliška v Brně a současná cestovní omezení návštěvám nepřejí. „Přes rok jsem nebyl doma, snad se potkáme aspoň v hotelu,“ věří Březina, jemuž se před rokem narodila dcera Naya Rose. „Ještě jsem malou neviděla, nebyla možnost,“ líčí česká jednička Eliška Březinová. Bude šance v létě? „Přemýšleli jsme o tom, ale pokud člověk neletí za prací, nepustí ho přes hranice, takže pro ženu i malou je to problém. Žádáme pro ni o občanství, ale to může trvat minimálně půl roku,“ ví Březina. |
Ve Stockholmu pojedete první závod od loňského mistrovství Evropy, navíc bez diváků. Jaké to pro krasobruslaře bude?
Je pravda, že tak dlouhou pauzu jsem ještě nezažil. To už spíš vypadá jako comeback, kdybych skončil a teď se vracel. (úsměv) Bez diváků to bude určitě jiné, přece jen ke konci jízdy vám dodá dost energie, když slyšíte tu odezvu. Asi mi to spíš bude připomínat závody, kdy jsem jako malý jezdil Evropský pohár a v obecenstvu byli jen rodiče a rozhodčí. Jen teď tam místo rodičů bude pár komentátorů a fotografů...