Článek
Ve středočeském městě měly vzniknout nové ubytovací kapacity pro sportovce, metodické centrum a areál míčových sportů, legendární oštěpař a nyní kouč Jan Železný se těšil na odhodiště pro vrhačské disciplíny…
První z plánovaných etap měla být dokončena do roku 2029, celkové náklady byly odhadovány na 950 milionů korun. Z toho 800 milionů se prostřednictvím Národní sportovní agentury zavázal uhradit stát, zbytek Česká unie sportu. Přestavba měla začít letos. Jenže nezačala.
„Nechci, aby velké celky ohrožovaly a omezovaly prostředky pro mládež, to musí být prostředky navíc,“ říká Šťastný.
Národní sportovní agentura eviduje čtyři investiční výzvy. „Sešly se žádosti za téměř pět miliard a alokována je jedna miliarda, převis poptávky je velký,“ vysvětluje šéf NSA Karel Kovář, jenž ve funkci vystřídal Ondřeje Šebka.
Podle Kováře se povedlo do investic vyjednat 800 milionů, další prostředky se získaly uvolněním nevyčerpaných rezerv z předchozích let. Ale výzva na standardizovanou infrastrukturu, kam spadají velké projekty jako Nymburk, byla pro letošek zrušena.
„Díky tomu bude většina žádostí, které projdou hodnocením, vyplacena a mělo by být zahájeno přes 200 staveb, což je výrazný nárůst,“ říká Kovář.
Bývalá vláda přitom v roce 2023 schválila plán investic ve výši 6,4 miliard korun v následujících deseti letech do národních sportovních center. Modernizace se dočkala novoměstská Vysočina Arena jako centrum pro biatlon, běh na lyžích a horská kola.
Sedmdesát let staré centrum v Nymburce, které rovněž spadá mezi národní sportovní centra a využívá ho přes třicet sportovních svazů, se financí na opravu (zatím) nedočká.
Při prezentaci rekonstrukce Nymburka debatovali někdejší hráč NBA Jiří Welsch, předseda České unie sportu Jan Boháč, tehdejší premiér Petr Fiala a bývalý předseda Národní sportovní agentury Ondřej Šebek.
„Několik měsíců budeme intenzivně pracovat na novém generelu sportovních zařízení, který bude rozdělen na republikové a krajské,“ plánuje ministr Šťastný, který se chce setkávat s hejtmany a řešit, v jakém kraji jsou jednotlivá sportoviště potřeba.
„Mám pocit, že v minulosti se peníze dávaly a slibovaly na projekty, které do sebe nezapadaly na celorepublikové úrovni. Nepotřebujeme tři haly na padesáti kilometrech,“ říká Šťastný a jako lékař argumentuje dobrou zkušeností se vznikem krajských onkologických center.
Jenže národní sportovní centra mají sloužit i reprezentačním výběrům z celé republiky, vydělat na sebe mají díky komerčním aktivitám, případně přípravou zahraničních výběrů. „Domnívám se, že jak jsou naplánovány investice v čase, potřeby několikanásobně převyšují stávající požadavky,“ tvrdí Šťastný.
„Vede se debata o můstcích v Harrachově, hale v Pardubicích. Příkladem je Brno, kde dokončují krásnou halu za miliardy a příspěvek NSA je 300 milionů. Když má někdo tolik miliard a příspěvek státu je zlomkový, je otázka, jestli ty peníze nedat na menší sportoviště a ty velké věci nenaplánovat pořádně,“ argumentuje ministr sportu.
„Přijde mi zodpovědné se domluvit se všemi aktéry na dlouhodobých investicích, říct, co může projekt přinést, jak přispějí kraje. Stát je v rozpočtovém deficitu, bojujeme o každou korunu a v regionech leží na účtech 500 miliard. Máme kraje, které s projekty přicházejí, a pak kraje jako Praha, které nepřicházejí s ničím,“ rýpnul si ministr.
A jak to vypadá s případnou investicí do rychlobruslařské haly, jejíž myšlenka po úspěších Metoděje Jílka opět ožila? „To je výsostný projekt pana premiéra Babiše. Nabídl jsem mu pomoc a spolupráci, ale vnímám a respektuji, že je to pro něj velmi důležité a když něco slíbil, chce svůj slib splnit,“ doplnil Šťastný.
