Článek
„S klukama jsme se během natáčení hodně spřátelili. Já měl ze začátku obavy, že se hlavně musím chovat normálně. Kluci ale byli skvělí, mají úžasný černý humor a dodnes mi říkají trenére, čehož si nesmírně vážím,“ vypráví držitel sedmi Českých lvů.
Na „svého“ trenéra si parahokejová reprezentace vzpomněla i po natáčení. „Teď, jak získali bronz na mistrovství světa, tak já jsem jim hrozně fandil. A kluci mi jednu medaili přivezli, tak jsem si ji doma pověsil na Českého lva. Opravdu mě tím dojali,“ vzpomíná Trojan.
Impulzem pro vznik filmu bylo historicky první parahokejové mistrovství světa v Česku v roce 2019. „Ten šampionát jsem tenkrát zaznamenal, ale asi ne tak moc, jak bych měl,“ připouští Trojan. K hokeji měl ale blízký vztah vždycky.
„Táta mě vodil, když jsem byl malý do Holešovic na Spartu, takže já pamatuji tu generaci hráčů jako byl Kochta, Šíma a podobně. Já mám k hokeji pozitivní vztah od malička,“ vypráví Trojan se vzpomínkou na svého otce, také herce Ladislava Trojana. Po natáčení se mezi jeho blízké sporty přiřadil i parahokej.
Na jednoho z nejobsazovanějších českých herců čekala ve filmu řada náročných scén. Často se proháněl na bruslích, v jedné scéně dokonce okusil přímo parahokejové saně. „Když jsem se připravoval, tak jsem chodil na tréninky a trenéři mi dali ty brusle na saních vlastně co nejdál od sebe, takže už jsem třeba po dvou hodinách jezdil,“ vypráví Trojan o přípravě. Při ostrém natáčení už to ale taková pohoda nebyla. „Když jsme pak točili tu scénu, tak mi je dali tak, jak to mají kluci a tam se ukázalo, že to je opravdu dost náročné a za tři tréninky se to fakt nenaučíte.“
Část reprezentačního týmu parahokejistů ve snímku tvořili herci, zbytek pak reální reprezentanti. „Když někdo něco umí, tak to vypadá hrozně jednoduše. Ale jakmile si do těch sáněk sednete, tak spadnete. A padáte dlouho a dlouho,“ směje se Trojan.
Rozdíl mezi herci a parahokejisty byste ale na place moc nepoznali. „My jsme se snažili to vlastně moc neřešit. Kluci parahokejisté znají, jak funguje kabina a asi mají pro herectví i talent. Samozřejmě jsme se snažili co nejvíc zapojit ten jejich černý humor,“ přibližuje jednašedesátiletý herec.
Roli trenéra si Ivan Trojan vyzkoušel už ve sportovním seriálu Okresní přebor, tehdy ale šlo o fotbal. Roli parahokejového kouče tak velmi konzultoval s tím skutečným. „Ty praktické věci jsme s Jakubem Novotným probírali velmi. Když jsem něco kreslil na tabuli, jak by ten trénink měl probíhat, založení akce, útoku. Jako basketbalista bych to věděl u basketu, ale u hokeje ne,“ říká Trojan a vyzdvihuje roli Novotného, který kromě toho, že působil jako konzultant, pomáhal i s tréninkem na ledě a pozorní diváci si jej všimnou i na plátně.
Jako kouč, který dovede své mužstvo až k vysněné medaili, má Trojan ve filmu i několik motivačních proslovů. A většina vychází z jeho hlavy. „Já jsem si pořád kladl otázku, jak bych se jako trenér měl chovat a vůči klukům vystupovat. A dost těch proslovů jsem si napsal a domýšlel. Spoustu věcí jsem čerpal ze své sportovní kariéry,“ přiznává herec, který je společně s Hynkem Čermákem i koproducentem filmu Neporazitelní.
„Já bych rád, aby diváci odcházeli z kina a měli pocit, že mohou být lepšími lidmi nebo že tady jsou lidé, kteří je mohou inspirovat,“ přeje si Trojan. „Je skvělý, když lidé sportují a přináší jim to radost. Když se pak zraníte a nemáte třeba nohu, a vidíte takový film, tak si můžete říct, že vlastně můžete sportovat a žít dál. Protože parasportů je hodně. A tohle poselství ten náš film rozhodně má.“
Film Neporazitelní o nezlomné vůli parahokejistů bude v českých kinech možné vidět od čtvrtka 20. listopadu.
Novinky.cz
